Mobbing - šikana na pracovišti z hlediska přístupu - hodnotový konflikt

Příčinou vzniku šikany na pracovišti jsou protikladné hodnotové orientace mezi jednotlivými pracovníky. Jeden pracovník se cítí být tím druhým ohrožen, především pokud jsou na základě svých výsledků pracovníci individuálně hodnoceni. Ten, který poté bude mít lepší výsledky, může být povýšen či dostat lepší platové ohodnocení, to vyvolává silnou soutěživost, která je z velké části založena na tlaku jednotlivé instituce, ve které jsou zaměstnanci zaměstnáni. Jeden zaměstnanec tedy začne utlačovat druhého pro svůj vlastní postup v kariéře, tím postupně vzniká jednotlivec či skupina jedinců, kteří utlačují jiného jednotlivce či menší skupinu. Šikana zde může být jak fyzická - ve formě přetěžování, práce dlouho do noci, šibeniční termíny odevzdání prací, práce poškozující zdraví, tak ale také psychická - zesměšňování, pomlouvání, neustálé přerušování v hovoru, ignorace, ostrakizace i vyhrožování. Speciálními případy mobbingu jsou sexuální obtěžování či rasistická šikana na pracovišti. Hlavním cílem je šikanovaného zdiskreditovat, nejlépe jej donutit k úplnému odchodu ze zaměstnání.
Co ale vede mobbera až k šikaně? Může to být například strach z nezaměstnanosti a vlastního vyhazovu z práce, závist či samotná struktura povahy mobbujícího. Pokud se například v prostředí pracovníků necítí rovnocenný, například je zde nový, snaží se prosadit všemi způsoby, nabízí se zde šikana, má poté pocit, že je zde někdo ještě na nižší úrovni v kolektivu než on. Noví členové kolektivu se ale častěji stávají spíše oběťmi mobbování. Samotný mobber se určitě nedá rozeznat na první pohled. Stejně tak jako se nedá rozeznat přesně, na které osoby se mobbeři zaměřují - jsou to ale převážně osoby nějak vybočující z kolektivu - jsou zde noví, fyzicky či psychicky slabší jedinci, mají charakter pracovitého a spíše introvertního člověka, snaživého, který je ochoten pomoci i ostatním lidem.