Popis:
Na úvod si specifikujeme pojem nezaměstnanost.
Nezaměstnanost patří k jevům, kterým je v moderní ekonomici vedena zvýšená pozornost. O jejím významu svědčí i to, že od 30 let 20. století je nezaměstnanost jedním z prioritních témat, na které se orientuje hospodářská politika. Současně je nutno upozornit na skutečnost, že tomuto jevu je přiznávána různá váha v závislosti na tom, o který směr ekonomické teorie se jedná.
Mezi kořeny nezaměstnanosti a ekonomie existuje velmi blízký vztah. Je to dáno tím, že tytéž změny, které se podílely na vzniku samostatné vědy o hospodářství, vyústily po několika dalších desetiletích do stádia, které je charakteristické právě existencí nezaměstnanosti. V poměrně raném stádiu svého vývoje byla ekonomie nucena reagovat na existenci nezaměstnanosti. Ve skutečnosti však oním původním jevem, který poutal pozornost, nebyla nezaměstnanost, ale zhoršování sociálních podmínek a rostoucí bída, tedy jevy, které provázely průmyslovou revoluci.
Měření nezaměstnanosti
Základní skupiny které je třeba rozlišovat:
1) Zaměstnaní
obyvatelstvo, které má placené zaměstnání, nebo sebezaměstnání (včetně osob dočasně v práci nepřítomných, ale s formální vazbou k zaměstnání)
2) Nezaměstnaní
nemají placená zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci aktivně hledají a jsou ochotni během určité doby nastoupit. Jde o osoby schopné a ochotné pracovat.
= ekonomicky aktivní obyvatelstvo - pracovní síla dané země
3) ostatní
studenti, penzisté,invalidé, ženy v domácnosti - pokud nesplňují podmínky předchozích skupin.
= ekonomicky neaktivní obyvatelstvo
Pro účely měření se využívá:
a) absolutní vyjádření počtu nezaměstnaných (0,5 mil.)
b) míry nezaměstnanosti jako procentního podílu nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu
míra nezaměstnanosti (u) = nezaměstnaní (U) / ekonomicky aktivní (zaměstnaní + nezaměstnaní - L+U )
Některé teorie namítají, že toto měření nevystihuje určité skupiny (minimálně tyto):
a) pracovníci s nuceným zkráceným pracovním úvazkem
b) osoby, vyloučené z pracovní síly, jako odrazené pracovníky. Přestali práci hledat, nevěří, že ji ještě najdou. Dále bychom zde mohli uvést pracovníky kteří se rekvalifikují, případně osoby, které práci našli, ale nastoupí až později (vůle zaměstnavatele)
V některých vyspělých zemích se počítají různé odvozené míry od míry nezaměstnanosti. Např. v USA míry U1-U7, které se pokouší vystihnout vždy určitý problém nezaměstnanosti (dlouhodobost, zkrácené úvazky,atd.)
Klíčová slova:
nezaměstnanost
demografické změny
vládní politika
Philipsova křivka
ekonomický dopad
sociální dopad
Obsah:
- Měření nezaměstnanosti
Typy nezaměstnanosti a její důsledky
Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost.
Politika jejího snižování
Phillipsova křivka
Vývoj nezaměstnanosti
Zdroje:
- BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. 1 . vydání Praha Grada Publishing, 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8
- CIHELKOVÁ, E.Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. 1. vydání Praha: C.H.Beck, 2001. 257 s. ISBN 80-7179-311-6
- AWD Holding A6 2000 – 2005 :Nezaměstnanost.[online].ISSN 1213 - 4325, Dostupné a internetu :
- ( www.finance.cz/home/hospodarstvi/cr_v_cislech/nezamestnanost )
- Noviny – Copyright Borgis a.s.,2003 – 2005 – Copyright seznam, Copyright ČTK,DPA : Nezaměstnanost [online]. 2004 [cit 10.1.2005, 10:17]. Dostupné na internetu ( www.noviny.cz/04/73/52.html )