Odlišnosti mezi pedagogickým a psychologickým pojetím vztahu učitel - žák

1) Úvod

Se vstupem do školy přijímá dítě další důležitou sociální roli, roli žáka. Dítě se musí naučit plnit celou řadu požadavků, které jsou její součástí. Jde o požadavky pro roli nezbytné, tedy vyžadované chování, a pro roli nepřípustné, tedy zakazované chování. Dítě se s nimi vyrovnává a musí regulovat své chování podle daných společenských a institucionálních norem. Zprostředkovatelem těchto požadavků ve výchovně vzdělávacím procesu je učitel. Učitel a žák proto tvoří komplementární sociální role, které ve výchovně vzdělávacím procesu vyvolávají interakci. Vytvořený vzájemný vztah určuje charakter klimatu ve třídě. Pro žáka se stává jednou z podmínek učení a pro učitele prostředkem k dosažení výchovných a vzdělávacích cílů.
Cílem této práce je zjistit, jak výše popsaný vztah interpretuje pedagogická a psychologická literatura a nalézt případné rozdíly.


2) Interakce učitel - žák


a) Sociální interakce učitel - žák

Popis sociální interakce učitel žák je založen na publikaci A. Schneiderové Vztah učitele a žáka1. Popisuje vztah učitele a žáka jako obousměrný. Učitelovo působení formuje žáka a výsledky tohoto působení mu dávají zpětnou vazbu. Nejde tedy o vztah čistě dominantní nebo jednostranně závislý, ačkoli role učitele dominantní je. Učitelova pravomoc řídit žáka je podmínkou žákova formování učitelem a výchovného procesu vůbec. Jde o dominanci ve smyslu kompetence k vytvoření podmínek nezbytných pro vzdělávání a rozvoj žáků. Klíčovými pojmy jsou zde autorita a žákovská role v rámci výchovně vzdělávacího procesu.
Interakci učitel - žák ovlivňují zejména následující tři činitelé. Jednak jde o sociální faktory, mezi které patří vliv rodiny a příbuzenských vztahů, vztahy ve třídě, pedagogický sbor a vztahy mezi jeho členy a v neposlední řadě též celospolečenská atmosféra a státní koncepce výchovy a vzdělávání. Dále se jedná o vlivy založené na osobnostních charakteristikách a vlastnostech žáka. Z této oblasti zmiňme věk a pohlaví žáka, temperament žáka a jeho sebehodnocení. Poslední skupinou faktorů jsou osobnostní charakteristiky a vlastnosti učitele, mezi kterými nalezneme věk učitele, způsob pojetí učitelské role, předpoklady pro vykonávání učitelské profese, postoje a preference učitele a další.