Onemocnění respiračního systému

1. Úvod

Onemocnění respiračního systému je díky svému častému (a hromadnému) výskytu a závažnosti onemocnění z medicínského, ale i ze společenského a ekonomického hlediska závažným problémem. Akutní respirační onemocnění je nejčastějším onemocněním dnešní populace vůbec a navíc se v posledních letech stále zvyšuje výskyt recidivujících a chronických forem nemocí dýchacího systému. Je proto nutné jim věnovat patřičnou pozornost, a to nejen jejich léčbě, ale i prevenci. Na vzniku onemocnění dýchacího systému se totiž podílí mnoho faktorů – genetické, anatomické a fyziologické, ale i poruchy imunity a především faktory zevního prostředí (znečištěného ovzduší). Proto je cílem této seminární práce seznámit vás nejen s anatomií, fyziologií dýchací soustavy a s respiračními chorobami, ale i s některými dechovými cvičeními, které napomáhají předcházení těmto nemocem a častokrát jsou i vhodným doplňkem léčby respiračních nemocí.

2. Dýchací soustava
Respirační čili dýchací systém plní v našem těle jeden z nejdůležitějších a zároveň z nejzřetelnějších úkolů vůbec – dýchání. Patří k nim také ale kýchání, zívaní, kašel, čichání a kupodivu i škytání. Na našich dýchacích cestách, resp. na pohybu vzduchu v nich závisí i naše řeč a chuťové smysly.
Dýchání lze rozdělit na 3 složky:
1. dýchání zevní (ventilace) - výměna plynů mezi atmosférou a krví, probíhá v plicích, je umožněno pohyby hrudníku (dýchací svaly), nádech (inspirium) a výdech (expirium)
2. rozvod dýchacích plynů - obstarává ho krev (do tkání přivádí O2 a odvádí CO2), dýchací a oběhový systém
3. dýchání vnitřní - výměna dýchacích plynů mezi krví a buňkami tkání
Respirace – dýchání jsou spolu s trávením a zažíváním dvěma nejrozsáhlejšími vstupy do organismu. Hlavním cílem dýchání je samozřejmě absorpce (vstřebávání) kyslíku z atmosférického vzduchu a odvod oxidu uhličitého. Jednotlivé součásti tohoto systému zabírají podstatnou část obličeje, krku a hrudníku. Jaké to jsou, resp. z jakých částí se náš respirační systém vůbec skládá?