Osobnostní rozvoj v rámci vzdělávání oDISea a jeho přínos na Orientačních dnech®

V dnešní době je spousta organizací, která podniká spoustu akcí, táborů, adaptačních kurzů, výletů, výprav, …, které mají většinou za cíl se pobavit, najít kamarády, zažít spoustu zajímavých věcí, něčemu se naučit, zahrát si, … prostě se zabavit.
Tak tomu možná na první pohled může být i na Orientačních dnech® (dále jen OD) ve Fryštáku. Ale tyto programy pro školy by měli mít jiný cíl a význam. Při OD nejde jen o to, zahrát si hry, mít zážitky, zasmát se, „zablbnout“, odpočinout si, … Ale možná právě naopak! Zajet na hlubinu, pořádně si sednout na zadek a zamyslet se, jít do všeho naplno - ať už v týmu, ať už sám se sebou, pořádně hledat možnosti, způsoby, posunout si svoji komfortní zónu, spolupracovat, tvořit, komunikovat, hledat…
Jak tyto cíle naplňovat? Jak účastníky vést k tomu, aby si toho „odvezli co nejvíce“? Jak jim ukazovat hodnoty života? Kolik dávat prostoru pro hledání svého já? Kam vést, aby se mohli účastníci zamyslet nad spoluprací? Proč si vzájemně naslouchat? Kudy ukazovat cestu budoucnosti?
Je tu spousta otázek, zamyšlení, cest, možností… které může velmi ovlivnit hloubku a řekněme „sílu“ daných kurzů. A pokud nahlédneme do některých diplomových či bakalářských prací, které jsou již o OD napsány, zjistíme, že to co vytváří a naplňuje z velké části OD, tak to jsou jejich instruktoři. Pokud chceme něco předávat účastníkům - musíme v tom mít sami jasno. Jak říká sv. Augustin: „Kdo chce zapalovat, musí sám hořet.“
Proto tématem mého výzkumu je osobnostní rozvoj nových - začínajících - instruktorů v Domě Ignáce Stuchlého (dále jen DIS) ve Fryštáku na Orientačních dnech®.