Počátky a rozvoj městské tramvajové dopravy

Historie elektrické tramvaje se začala psát v osmdesátých letech 19. Století. Městské dopravní prostředky poháněné elektrickým proudem byly zprvu jen fantazií snílků o spolehlivém moderním voze, ze kterého by se „nekouřilo“. Úspěšná zkušební jízda první tramvaje se stala naprostou senzací.

Městská hromadná doprava se objevila spolu s průmyslovou revolucí. Dříve, dokud nebyla města tak rozlehlá a davy lidí nejezdily za prací, nebyla potřeba lehce dostupných povozů projíždějících zastavěnými částmi měst tak silná, navíc pro ně v městech ani nebylo místo. Ještě v 18. století byly ulice měst úzké, s těsně přiléhající zástavbou. Většina lidí z nižších vrstev (např. řemeslníci) bydlela přímo v místě svého zaměstnání a vyšší vrstvy trávily svůj pohodlný život v honosných rezidencích na předměstích. Jen bohatí měli vlastní kočáry a přepravu ostatních řešily v malém měřítku drožky. Teprve když se ve městech objevily průmyslové závody, přicházeli lidé z venkova za prací a města se začala rozrůstat co do plochy i počtu obyvatel. Najednou vyvstala naléhavá potřeba najít pohodlný a levný dopravní prostředek, který by byl schopen v rámci rostoucí aglomerace převážet větší počty lidí.