Pohled Čechů na migraci po 2. světové válce do Sudet a jejich současný vztah k sudetským Němcům s odstupem času

Úvod

Předtím, než-li začnu hodnotit naschromážděné informace, asi bych se měl nejprve zmínit, jakým způsobem jsem postupoval. Snažil jsem se oslovit všechny věkové kategorie a né jen pamětníky a zaznamenat jejich zážitky, ale i názory a různé postřehy, které ještě v průběhu seminární práce zaznějí. Cílem seminární práce bylo zjistit jakým způsobem současné české pohraničí vnímá pohnutou historii Českého národa.
Mimo věkových kategorií byli dotazováni lidé z různého společenského postavení. Velice zajímavým obratem nabralo vyplňování dotazníku ve vesnicích. Názory a zážitky se obyvatelů vesnic rapidně liší od zážitků obyvatel z města. Co se týče lokality, kde byli lidé dotazováni, tak se jednalo o region Chomutova, Jirkova a Boleboře.
Jinak převážnou většinu dotazovaných lidí byli lidé z bližšího okruhu rodina a přátelé,
kteří byli více sdílnější než-li lidé na ulici. Lidé na ulici byli, též dotazováni, ale po vyhodnocení dotazníku jsem zjistil, že někteří od sebe opisovali, což potom nemůže pro takový to dotazník působit objektivě. Některé dotazy vyvolaly debatu a vedli ke skupinovému vyplňování.
Na základě takových to informací jsem usoudil, že nejlepší způsobem je se dotazovat lidí jednotlivě, abych dospěl k objektivním informacím. Někteří, jak jsem záhy zjistil měli pocit
trošku zahanbení ze svých neznalostí, ale to je ten pravý důvod a smysl této seminární práce.
Zjistit současný stav znalostí a neznalostí, ale také i zážitků z této doby. Někteří byli možná zaskočení novými informacemi z dob odsunu sudetských Němců, což překvapilo i mě samotného. Tyto neznalosti mohou vést k jisté předpojatosti, třeba i ná základě neznalosti druhé osoby, která informace zprostředkovala dotazujícím lidem.
Mimo to jsem využil ke zpracování seminární práce nepublikované paměti Jitky Novákové, které mi trochu nastínily situaci, která v regionu Chomutova a Žatce byla.