Premonstrátský klášter v Louce u Znojma

Z HISTORIE KLÁŠTERA
Loucký klášter je nepřehlédnutelnou stavbou, která již po staletí neodmyslitelně patří k městu Znojmu. Bývalý premonstrátský klášter v Louce byl po šest století jedním z nejvýznamnějších klášterních komplexů ve střední Evropě.
Založil jej znojemský údělný kníže Konrád Ota společně se svojí matkou Marií v roce 1190. Již při svém založení byl nový klášter obdarován třemi desítkami vsí, správou několika kostelů a dalšími desátky. Stálá přízeň přemyslovských panovníků přinášela klášteru řadu majetkových a správních výhod, díky nimž se klášter brzy stal jedním z nejdůležitějších center nejen duchovního, ale také hospodářského života celé jihozápadní Moravy. Roku 1336 vymanil král Jan Lucemburský loucký klášter z pravomoci zemských komorníků společně s darem vykonávat právo útrpné, o rok později získali loučtí opati právo schválit znojemského sudího. Roku 1386 obdrželi opati právo nosit mitru a stali se tak zemskými preláty.
Po husitských válkách, při nichž byl klášter 12. listopadu 1425 vypleněn husitskými vojsky, začala přestavba kláštera. Obnovená prosperita kláštera se odráží nejen ve stavebních památkách z konce 15. století, ale i v několika dochovaných iluminovaných rukopisech z té doby (Misál z Louky 1483, Graduál z Louky 1499). V době reformací se roku 1573 ujímá opatského úřadu vychovatel císaře Rudolfa II. Sebastián Freytág z Čepirohu, usilující o hospodářský rozkvět louckého hospodářství i duchovních hodnot ve smyslu humanistických idejí. Za jeho nástupce Šebestiána II. Fuchse byla v Louce založena knihtiskárna, která v letech 1595 - 1608 vydala 21 titulů. V tiskárně pracoval i významný grafik, vedutista Jan Willenberger.