Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích - elektronický kurz

Na textové verzi výukového kurzu „Úvod do analýzy konfliktů“ bych vyzvyhnul především stručnost vykládaných témat, která ovšem nebyla na úkor srozumitelnosti. Jednotlivé odstavce zprvidla sestávaly z několika málo vět, díky čemuž si mohl student snadno rozdělit pracovní čas na čtení a následné zpracování jednotlivých oddílů. To bylo navíc podpořeno srozumitelnou angličtinou, jež umožnila realativně bezproblémové absolvování kurzu i následného testu. Jako velmi přínosné bych navíc jmenoval často v textu zařazené boxy s názorem odborníků na právě představenou tématiku (perspectives). Ty, ač psány lehce komplikovanějším jazykem, sloužili jako dobré dílčí shrnutí a pomohly tak utřídit pohled na právě představenou problematiku.

Za velmi nápomocné bych označil „mini kvízy“ na konci kapitol, které daly studentovi možnost jednak ujistit se o osvojených znalostech, ale především byly možností seznámit se s formální stránkou následného závěrečného testu. V neposlední řadě bych rád vyzvihnul třináctistránkový významový slovník na konci textového dokumentu. Především díky němu docházelo pouze k minimálním komplikacím při chápání (anglických) pojmů.

Jako nedostatek bych označil chybějící odkazy na literaturu. Například na straně 4 jsou představeny tři formy konfliktů (etnické násilí, občanské násilí a mezistátní koflikt), nicméně čtenář neví, zda se jedná o jediné dnes existující formy konfliktů nebo zda je tento výčet vhodný pouze pro tento kurz. V tomto případě je lehce nápomocný následný názory Ray Caldwella a Goerge Warda (s. 5), avšak k úplnému vysvětlení nejasnosti stejně nedochází.