Sám sobě dospělým, dítětem i rodičem

Kapitola 1.
Lidská přirozenost

První kapitola nazvaná „Lidská přirozenost“ je jakýmsi úvodním vstupem problematiky celé knihy. Autoři se zabývají úvahami o lidské přirozenosti a s tím spojenými otázkami. První část této kapitoly je zaměřena především na myšlenky a názory několika významných filozofů a psychologů jako jsou Platon, Aristoteles, John Lock, J. J. Rousseau, J. Watson či Sigmund Freud.
Platonův i Aristotelův náhled na podstatu lidské duše je silně ovlivněn vírou v Boha. Platon vychází z názoru, že duše pochází z části ze světa idejí (tj. od Boha) a z části ze světa jevů (tj. hmoty). Pokud jde o rozdělení toho „božského“ a řekněme „ďábelského“ v nás, nebyl Platon moc optimistický. Platón se dále zabývá rozdělením duše a považuje ji za tzv. trojjedinou. Rozděluje ji na rozum, duši vznětlivou a duši žádostivou. Myslím si, že v takovémto případě přesně vystihl, že rozum má občas plné ruce práce, aby dokázal další dvě složky duše ukočírovat.