Sčítání lidu v ČR roku 2001

Význam a úloha sčítání

Význam a úloha sčítání jsou definovány v zákoně 158/1999 Sb.ze dne 30. června 1999 o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Podle tohoto zákona se sčítáním lidu, domů a bytů získávají pro statistické účely údaje o obyvatelstvu, jeho demografických, sociálních a ekonomických charakteristikách, úrovni bydlení, struktuře domovního a bytového fondu. Získávají a zpracovávají se k jednomu datu, ve vzájemných vazbách a v územním členění za celou republiku i za jednotlivé základní sídelní jednotky.

Statistický úřad deklaroval že se jedná o nezbytnou statistickou akci, jež přináší mnoho údajů, které nelze jiným způsobem efektivně zjistit, a to i přestože existují různé evidence či průběžné statistiky. Jedinečnost sčítání podle ČSÚ tkví v získání informací na základě stanovených kritérií o obyvatelstvu, domovním a bytovém fondu k jednomu datu, což při detailnějším pohledu znamená získání velkého množství údajů o úrovni bydlení a jednotlivých typech domácností, dále zjištění údajů v nejmenším územním detailu či dat deklaratorního charakteru (např. vzdělání, národnost), ale také množství údajů o ekonomické aktivitě a dojížďce do zaměstnání atp. Navíc možným propojením vytvořených souborů dat o obyvatelstvu a domácnostech s ostatními charakteristikami lze získat například přehled o kvalitě a struktuře bydlení domácností a rodin. Na základě takovýchto kombinačních třídění se získá obrovské množství informací. Všechny zaznamenané údaje slouží nejen pro mezinárodní konfrontaci a pro hodnocení dlouhodobého vývoje země, ale především pro potřeby státní správy či obcí. V posledních letech stále častěji také pro podnikatelskou sféru.

Většina evropských zemí používá stále tzv. tradiční metodu sčítání prostřednictvím sčítacích komisařů, která byla použita i při sčítání 2001 v České republice. Jinou možností je využití administrativních registrů, které již dlouhodobě a bezproblémově fungují ve Švédsku, Finsku, Dánsku, Nizozemí aj. Tyto registry jsou méně nákladné a poskytují podrobnější informace, protože lze kombinovat data z různých databází (populační registr, registr pracovních sil, zdravotní registr, apod.). Jejich propojení je možné na základě identifikace osoby, kterým by v našich poměrech mohlo být rodné číslo. Řada evropských zemí plánuje ve výhledu 10-20 let přechod na efektivnější a lacinější administrativní registry.

Proto se objevily i kritické hlasy ohledně způsobu provádění sčítání u nás. Kritici tvrdili, že odpovědi na 40 z 56 otázek, které obsahují dotazníky sčítání lidu, už občané sdělují na nejrůznějších úřadech, radnicemi počínaje a dopravními inspektoráty konče a tak celostátní sčítání je jakousi desetiletou kontrolou obcí, že státu fatálně nelžou, přičemž se k tomu využívají informace přímo od občanů. Potíž je však v tom, že si stát neumí dát všechny informace dohromady. A neumí zjistit, jak jsou navzájem v jedné chvíli a v jedné obci, čtvrti, městě nebo kraji propojeny.