Popis:
Státověda je teoretickým oborem, který se zabývá veřejnou mocí - tím, kdo stanoví právo, a kdo ho vyžaduje a zajišťuje. Zabývá se tedy především státem. Zasahuje do všech právních odvětví - především do ústavního práva. Zkoumá jak je konkrétní moc organizovaná (např. co je OSN, EU, ministerstvo,...) a ukazuje také, co si státní moc může dovolit vůči fyzické či právnické osobě (kde je hranice regulované státní moci; v soukromém právu je hranice dána - je dovoleno vše, co není zákonem zakázáno).
Státověda je o systému, který vynucuje, vyžaduje a dbá na stanovená pravidla (právo). Seriózní (pluralitní, právní a demokratický) stát musí vynucovat, chce-li být stabilní (toto musí dělat jak psaný, tak nepsaný systém).
Klíčová slova:
státověda
veřejná moc
stát
konfederace
právo
Obsah:
- 1. Úvod do státovědy 2
2. Veřejná moc a stát 2
2.1. Stát 2
2.1.1. Různé způsoby vzniku státu 3
2.1.2. Pojmové znaky státu 3
2.1.3. Funkce státu 3
2.1.4. Klasifikace funkcí státu 4
2.1.5. Vztah státu a práva (tj. veřejné moci a práva) 4
2.1.6. Vztah státu a národa 5
2.2. Politický režim státu 5
2.2.1. Autoritářské státy 5
2.2.2. Totalitární režimy 5
2.2.3. Liberálně demokratické státy, veřejné mínění a masmédia 6
2.3. Charakter státnosti 7
2.3.1. Teorie pluralismu 7
2.4. Stát jako teritoriální respektive vnější autorita 7
2.4.1. Suverenita státu 7
2.4.2. Podmínky pro existenci státu jako vnější autority 7
2.4.3. Charakter vnější autority 8
2.4.4. Projevy vnější autority, bilaterální a multilaterální vztahy 8
2.5. Společenství států - asociace 9
2.5.1. Formy asociací s ohledem na míru začlenění 9
2.5.2. Novodobé asociační vztahy v evropě 10
2.6. Unitární a složený stát 10
2.6.1. Federace - způsob vzniku 10
2.6.2. Rozdělení působnosti ve federaci 11
2.6.3. Konfederace 11
3. Organizace státu (státní mechanismus) 11
3.1. Státní orgány a státní zařízení 12
3.2. Stát jako vertikálně organizovaný systém 12
3.3. Právní organizace státní moci - státní orgány 12
3.3.1. Pravomoc a působnost státního orgánu 12
3.3.2. Příslušnost státního orgánu 13
3.3.3. Státně-mocenský charakter činnosti státního orgánu 13
3.4. Postup při fungování státu 14
3.4.1. Normotvorné působení státu (jak funguje při této činnosti) 14
3.4.2. Výkonná pravomoc státu (jak postupuje při její realizaci) 15
3.4.3. Soudní (arbiterská) pravomoc státu, základní typy rozhodování v soudnictví 15
3.4.4. Ústavní soudnictví 15
3.5. Postup při přijímání rozhodnutí státu, aplikace práva 16
3.5.1. Zahájení řízení 16
3.5.2. Průběh řízení 16
3.5.3. Vydání rozhodnutí 17
3.5.4. Přezkoumání rozhodnutí 17
3.5.5. Etapa výkonu rozhodnutí 17
4. Státní služba 18
4.1. Státní úředníci 18
5. Státotvorná činnost politických stran 19
5.1. Státní politika, funkce státu, skládání vůle 20
5.2. Koalice 20
6. Veřejnoprávní samospráva 20
7. Člověk a veřejná moc 21
7.1. Koncepce lidských práv 21
7.2. Obsah koncepce lidských práv 21
7.2.1. Principy, které ovládají jednotlivé poznané oblasti 22
7.2.2. Otázka ochrany lidských práv 22
7.3. Státní občanství 22
7.4. Pojetí povinností občanů 22
8. Obecné pojetí forem vlády 23
8.1. Parlamentní forma vlády 23
8.1.1. Součinnostní vazby jednotlivých složek moci 24
8.1.2. Mutace parlamentních systémů 24
8.2. Prezidentská forma vlády (omezená, vymezená) 25
8.3. Smíšené formy vlády 25
8.4. Volební systémy 25
9. Obsah 27