Symbolismus ve výtvarném umení

1 Symbolismus

1.1 Symbolismus ve filosofii
Ve filosofii vystupuje symbolismus jako teoretický základ, který ostatní disciplíny
– zvlášte pak umelecké aplikují v praxi. Whitehead v [5, Kapitola 1] píše:
„Slovo je symbolem a jeho význam je tvoren myšlenkami, predstavami a emocemi,
které vyvolává v mysli posluchace.ÿ Mezi základní typy symbolismu považuje
Whitehead samotný prirozený jazyk a také algebru jako jazyk pro zápis
matematických výrazu. Vymezuje také rozdíl mezi prožitkem zprostredkovaným
realitou, tedy tím, co clovek skutecne zažije a mezi prožitkem zprostredkovaným,
iniciovaným symboly urcitého díla. Symboly totiž mohou cloveka zavést do zcela
nereálného sveta a mezi predmety, jež jsou pouhými predstavami.
Prožitky tedy mohou být zaprícineny reálným pusobením okolí, skutecností
nebo prostrednictvím „symbolické referenceÿ[5]. Symbolickou referencí je myšlena
cesta od symbolu k významu. Vymezení symbolu a významu však není jednoduché.
V prožitku ci zkušenosti tyto složky nelze spolehlive vymezit. Symbolem
je obvykle chápána složitejší složka prožitku, zatímco významem ta jednodušší.
Whitehead také aplikuje myšlenku symbolické reference na prirozený jazyk.
Používá príklad básníka, který vytvárí referenci smerující od vecí ke slovum a
na druhé strane ctenáre, jež používá opacnou referenci – od slov k vecem.
Pro všechny odnože symbolismu se dá použít definice nalezená v [6]: “(in symbolism)
subject matter was suggested rather than directly presented.” Tedy, že
v symbolistmu bylo sdelení spíše naznacováno než prímo predkládáno.
1.2 Manifest symbolismu v literature
Symbolismus je obvykle datován na konec 19. a zacátek 20. století. Jako mnoho
jiných významných umeleckých stylu se velmi rozvíjel ve Francii. Z Francie také
pochází první manifest symbolismu, dokument, který presneji vyjadruje, co je
symbolismus, a také cím by mel být. Text uverejnilo Figaro dne 18. zárí 1886,
podepsaný pod ním byl francouzský básník Jean Moréas [1].
Moréas vymezuje symbolismus takto: „Symbolistická poesie se snaží odít
Ideu do smyslove vnímatelné formy, která však není samoúcelná, ale podrizuje se
Ideji.ÿ[2],[1] Manifest však byl spíše vyjádrením toho, jak by se mel symbolismus
profilovat v literature.