Volba povolání

1. Projektové vyučování

Pedagogický slovník popisuje projektové vyučování jako "vyučování založené na projektové metodě"(Průcha, Walterová, 1999). Tato metoda je dle stejného slovníku „vyučovací metoda, v níž jsou žáci vedeni k řešení komplexních problémů a získávání zkušenosti praktickou činností a experimentováním. Je odvozena z pragmatické pedagogiky a principu instrumentalismu, rozvíjená J. Deweyem, W. Kilpatrickem aj. v USA a dalších zemích. Jedna z nejvýznamnějších metod podporující motivaci žáků a kooperativní učení. Projekty mohou mít formu integrovaných témat, praktických problémů ze životní reality, nebo praktické činnosti vedoucí k vytvoření nějakého výrobků, výtvarného či slovesného produktu“(Průcha, Walterová, 1999). W. Kilpatrick sám vidí podstatu projektového vyučování v "každé plánovité a samostatné činnosti, kdy se řeší nějaká úloha za účelem jejího vyřešení“ (Grecmanová, Urbanovská, 1997). Kromě W. Kilpatricka nahlíží atribut plánování J. Sageder. Ten mimojiné konstatuje, že "projekt se orientuje na relativně obsáhlé, prakticky významné a realitě blízké problémy, jejichž řešení musí žáci převážně samostatně a zodpovědně plánovat a provádět při využití materiálních prostředků“ (Grecmanová, Urbanovská, 1997). Podle téhož autora spočívá hlavní pedagogický cíl projektu v porovnávání, popřípadě samostatném získávání znalostí o tom, jak mohou být určité problémy řešeny v praxi“ (Grecmanová, Urbanovská, 1997). Výše uvedené vymezení projektového vyučování, jej samotné vnímá jako metodu.