Zámecká kolonáda a morový sloup

Zámecká kolonáda splynula v jeden celek z původní kolonády Horního Zámeckého pramene a kolonády Dolního Zámeckého pramene. Byla postavena počátkem 20. stol. podle projektů Friedricha Ohmanna a později, krátce před II. světovou válkou, byla upravena a doplněna o plastiku Ducha pramenů ze železitého pískovce od V. Hejdy z Vídně. V současné době je po rekonstrukci z roku 2001. Její součástí je Horní Zámecký pramen a Dolní Zámecký pramen.

Vývěr Zámeckého pramene (Schlossbrunn) byl objeven prvně v roce 1769 na Tržišti pod skalním ostrohem se Zámeckou věží v historickém centru Karlovy Vary (Karlsbad). V prameni si tehdy děti koupaly nohy a dobytek pil vodu. Během velmi chladné zimy roku 1784, kdy zamrzla všechna pitná voda ve městě, byl Zámecký pramen rozváděn rourami do veřejných kašen. Obílené kamenné obložení rozvodů dalo následně podnět k chemické analýze pramene, kterou tehdy provedl karlovarský lékař dr. David Becher. V roce 1797 byl vystavěn nad Zámeckým pramenem první polokruhový altán. Dne 2. září 1809 se však v souvislosti s výbuchem Vřídla vývěr Zámeckého pramene ztratil a znovu se objevil až o 14 let později dne 15. října 1823 k velké radosti karlovarských měšťanů. Roku 1830 byl altán nad Zámeckým pramenem přestavěn a doplněn novou kolonádou podle návrhu architekta Josefa Esche. Jednalo se o polokruhový altán s osmi toskánskými sloupy nesoucími prosté kladí, zastřešený poměrně nízkou kuželovou stříškou. Do altánu se vstupovalo po několika schůdcích z velkého schodiště vedoucího od budovy staré radnice na Zámecký vrch.