Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Židé v České Republice
«»
| Přípona .doc |
Typ seminární práce |
Stažené 0 x |
| Velikost 0,2 MB |
Jazyk český |
ID projektu 10039 |
| Poslední úprava 03.04.2017 |
Zobrazeno 1 719 x |
Autor: kungs |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
8 Kreditů - kvalita:
95,7% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Univerzita Palackého v Olomouci
- Fakulta:Pedagogická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy » Pedagogika
- Předmět:Kulturní a sociální antropologie
- Studijní obor:-
- Ročník:2. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:21 stran
1 ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA
1.1 Charakteristika menšiny
Vymezit, kdo je Žid není zcela jednoduché. Sadek (10) ve své knize popisuje jako nemožné jednoduše oddělit národní a náboženské aspekty židovství a poukazuje na mnoho jeho různých pojetí. Židovství je možné chápat jako náboženství (judaismus), jako kulturu i jako národnost. Tyto jednotlivé pohledy však nelze zcela odtrhnout. Pravdivější obraz získá pozorovatel, který si uvědomuje jejich vzájemný vztah. I samotný základní dokument judaismu - Tóra, pojímá národnost a náboženství jako zaměnitelné kategorie. Proto pro silněji nábožensky orientované Židy splývá národnost a náboženství v jedno. Méně zbožní Židé ho chápou především jako národnost ve spojení s kulturou. Spiegel (11) definuje Židy jako semitský národ pocházející z oblasti Blízkého východu. Pro Židy je spojení se zemí velmi důležité. Podle Tóry byla země izraelská darována Hospodinem potomkům Abraháma (první ze tří biblických patriarchů, po něm je Izák a Jákob), za které se Židé považují. Je proto věřícími Židy považována za Svatou zemi, ve které se nachází nejsvětější místa judaismu. Sadek (10) již od počátku židovských dějin hovoří o území starověkého Izraele jako o průsečíku starověkých kultur, zejména egyptské, mezopotámské a fénické. Židovský národ, stejně jako zemi izraelskou, označuje jméno Izrael.
1.1 Charakteristika menšiny
Vymezit, kdo je Žid není zcela jednoduché. Sadek (10) ve své knize popisuje jako nemožné jednoduše oddělit národní a náboženské aspekty židovství a poukazuje na mnoho jeho různých pojetí. Židovství je možné chápat jako náboženství (judaismus), jako kulturu i jako národnost. Tyto jednotlivé pohledy však nelze zcela odtrhnout. Pravdivější obraz získá pozorovatel, který si uvědomuje jejich vzájemný vztah. I samotný základní dokument judaismu - Tóra, pojímá národnost a náboženství jako zaměnitelné kategorie. Proto pro silněji nábožensky orientované Židy splývá národnost a náboženství v jedno. Méně zbožní Židé ho chápou především jako národnost ve spojení s kulturou. Spiegel (11) definuje Židy jako semitský národ pocházející z oblasti Blízkého východu. Pro Židy je spojení se zemí velmi důležité. Podle Tóry byla země izraelská darována Hospodinem potomkům Abraháma (první ze tří biblických patriarchů, po něm je Izák a Jákob), za které se Židé považují. Je proto věřícími Židy považována za Svatou zemi, ve které se nachází nejsvětější místa judaismu. Sadek (10) již od počátku židovských dějin hovoří o území starověkého Izraele jako o průsečíku starověkých kultur, zejména egyptské, mezopotámské a fénické. Židovský národ, stejně jako zemi izraelskou, označuje jméno Izrael.
Klíčová slova:
charakteristika menšiny
kulturně-sociální charakteristika
Židé
bar micva
košer
judaismus
Obsah:
- 1 Základní geografická charakteristika 4
1.1 Charakteristika menšiny 4
1.2 Geografické vymezení ve světě 4
1.3 Geografické vymezení v ČR 4
1.3.1 První československá republika 5
1.3.2 Období druhé světové války a holocaust 6
1.3.3 Po válce do roku 1989 (komunistické Československo) 7
1.3.4 Od Sametové revoluce po současnost 8
2 Kulturně-sociální charakteristika 10
2.1 Příkazy a zákazy 10
2.2 Životní události 10
2.2.1 Obřízka 10
2.2.2 Bar micva 10
2.2.3 Bat micva 11
2.2.4 Svatba 11
2.2.5 Smrt a pohřeb 12
2.3 Svátky a významné dny 13
2.3.1 Šabat (Šábes) aneb „den pracovního volna“ 13
2.3.2 Roš ha-šana (Nový rok) 13
2.3.3 Jom kipur (Den smíření) 13
2.3.4 Sukot (Svátek stanů) 14
2.3.5 Chanuka (Svátek světel) 14
2.3.6 Tu bi-švat (Nový rok stromů) 15
2.3.7 Purim (Svátek losů) 15
2.3.8 Pesach (Svátek nekvašených chlebů) „židovské velikonoce“ 15
2.3.9 Šavuot (Svátek týdnů) 15
2.3.10 Tiš'a be-av (devátý av) 15
2.4 Jídlo a nápoje - Co je košer? 16
2.4.1 Základní košer pravidla 16
2.5 Víra - „Judaismus letem světem“ 17
3 Vlastní názor 18
4 Literatura 19
Zdroje:
- ABITBOL, Michel, et al. Atlas univerzálních dějin židovského národa od časů biblických praotců do současnosti . 1. vydání. Praha : Victoria Publishing, 1995. 299 s. ISBN 80-7187-013-7.
- BBC. BBC Religions [online]
- BEDŘICH, Nosek; HELENA, Krejčová. Atlas univerzálních dějin židovského národa . Praha : Victoria Publishing, 1995. Židé v českých zemích (10. až 20. století), s. 10-15.
- ČEJKA, Marek. Czechkid [online]
- Český statistický úřad [online]. c2011 [cit. 2011-10-20]
- KOČÍ, Chaim; ČEJKA, Marek. Být chasid v České republice : rozhovor s Chaimem Kočím. Blízkovýchodní stránky Marka Čejky [online]
- PĚKNÝ, Tomáš. Historie Židů v Čechách a na Moravě. Praha : Sefer, 1993. 430 s. ISBN 80-900895-4-2.
- Porges family. Porges families Home page [online]
- REBECCA, Weiner. Jewishvirtuallibrary [online]
- SADEK, Vladimír; ŠEDINOVÁ, Jiřina; FRANKOVÁ, Anita. Židovské dějiny, kultura a náboženství. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1992. 59 s. ISBN 80-04-25998-7.
- SPIEGEL, Paul. Kdo jsou Židé?. Brno : Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, 2007. 228 s. ISBN 978-80-87029-07-7.
- ŠAMANOVÁ, Gabriela. Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]
- The American-Israeli Cooperative Enterprise. Jewishvirtuallibrary [online]
- TROJANOVÁ, Lenka. Historie a současnost židovství s přihlédnutím ke specifikům kraje Vysočina [online]
- Vrchní zemský a pražský rabinát. Židovská obec Olomouc [online].
- ZAHRADNÍKOVÁ, Marie. Neztratit víru v člověka... Protektorát očima židovských dětí : Projekt Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze [online]