Andrew Heywood - Politologie - skripta

Tato kniha podává ucelený a aktualizovaný úvod do studia politiky. Je koncipována tak, aby posloužila studentům všech politologických oborů i běžnému zainteresovanému čtenáři.
Politika se úporně (a úchvatně) brání nehybnosti. Představa, že dějiny se zrychlují, nebyla jen symptomem úzkosti provázející fin de siecle; v jistém smyslu se dějiny skutečně zrychlují. Například poslední desetiletí XX. století se stala svědkem zhroucení komunismu, konce studené války, nástupu globální ekonomiky, technologické revoluce ve výrobě i v komunikacích a vzestupu politického islámu. Žijeme vskutku v jakémsi „post-světě"; ideje jako postmodernismus, postfordismus, postsocialismus a postindustrialismus vzájemně soupeří, aby názorně předvedly, kolik a co vlastně už zmizelo ze světa, který jsme důvěrně znali. Přesto není všechno jen ustavičný pohyb a zmatek. Tempo změn se možná zvýšilo, některé aspekty společenské existence a některé významné rysy politického terénu se však ukázaly pozoruhodně odolné. Ačkoli tedy tato kniha dává moderním vývojovým tendencím, jakými jsou například globalizace, sílící feminismus a „zelená politika", vzestup etnického nacionalismu a nástup nových společenských hnutí vše, co jim patří, ne¬přehlížejí se v ní tradiční přístupy ani to, čím přispěli klasičtí myslitelé typu Platóna, Aristotela, Marxe a Milla.

V tomto druhém vydání se řada témat probírá obšírněji a objevuje se v něm i několik nových rámečků a grafů. K těmto tématům patří charakter globalizace, vliv masových médií a nástup nových forem komunikace, „třetí cesta" jako ideologický projekt, regionalizace, demokratizace a posun od vládnutí ke správě věcí veřejných. Kniha však nadále využívá celostní, holistický přístup, který se snaží zdůraznit, co je příznačné pro politologii jako celek, a upozornit na problémy, jimiž se zabývají všichni, kdo se o ni zajímají. Ve snaze překlenout dělící čáru mezi politickou vědou a politickou filozofií ukazuje provázanost normativní a empirické teorie a před postupem po jednotlivých zemích nebo systémech upřednostňuje pohled skutečně internacionální.
Kniha je postavena na pěti ústředních tématech. V 1. části, věnované teoriím politiky, se probírají pojmoslovné a metodologické otázky, ze kterých studium politiky vychází; tato část je tudíž úvodem k teoriím a idejím, o nichž se v knize hovoří. Část 2 o státech a globalizaci pojednává o úloze a významu národního státu, a to zejména vzhledem k internacionalizaci a nástupu globální politiky. Část 3 o politické interakci se zaměřuje na vazby mezi světem politickým a světem nepolitickým a na komunikační kanály mezi vládnoucími a ovládanými. Část 4 o mechanismu vládnutí je věnována úvahám o institucionálních a politických procesech, které ovlivňují povahu vlády, resp. státu a jejich fungování. Část 5 se zaměřuje na politická opatření a na výsledky, kterých se jimi dosahuje; analyzuje, jak se tato opatření přijímají a jak lze posuzovat výkonnost politických systémů; tím tedy navazuje na teoretické a ideologické otázky, o nichž byla řeč v části 1.