Antika - skripta

1. Starověké Řecko

1.1. Doba bronzová v egejské oblasti

1.1.1. Předpalácové období (3300 - 2000 př. n. l.)

1.1.1.1. Pevninské Řecko
Vznik různých kulturních okruhů v oblasti Egejského moře. V Řecku to byla zemědělská společnost navazující na neolitické kultury Sesklo a Dimini. Jazyko­vě prokazatelné stopy původního mediteránního obyvatelstva Pelasgů nacházíme v míst­ních jménech končících na -nthos a -ssos, jež ne­jsou indoevropská (názvy rostlin, kovů, z ná­mořnictví a rybolovu byly převzaty Řeky).
Lerna III  monumentální stavby a fortifikace, koridorové domy (paláce? chrámy?) Tyto typy sídlišť se stávají regionálními centry, snad i hlavními městy embryonálních států, ale všude kromě egeiské oblasti se ukázaly neživotnými (protourbánní kultury ve středovýchodní Evropě). Po horizontu Lerna III se situace na čas vrací do starých poměrů.
1.1.1.2. Kyklady - Kykladská kultura
Kykladské ostrovy těží z distribuce obsidiánu a v závěru 3. tis. př. n. l.
Kykladské figurky z bílého mramoru jsou typickým produktem této kultury. Byly tak významným prvkem života, že je vlastnil zřejmě každý dospělý, když ne z mramoru, tak alespoň ze dřeva nebo z hlíny. Opravované kusy ukazují, že nebyly vyráběny pro jednorázové akce (pohřeb). V hrobech se nacházejí i ve skupinách, ale nacházejí se i mimo hroby. Uvažuje se o tom, že se jednalo i idoly spojené s jednotlivci nebo rodinami. Používaly se snad i k ceremoniální směně, o čemž by vypovídal jejich export. Napodobovaly se i na pevnině a na Krétě.
1.1.2. První a druhé palácové období (2000 - 1450 př. n. l.)

1.1.2.1. Pevninské Řecko
Příchod indo­evropských kmenů („Protořekové“): lónové a Aiolové (Achájci). Nestalo se tak naráz jako důsledek jediné velké válečné kampaně, ale po­stupným pronikáním kmenů a jejich drobnějších částí (mírové soužití i vojenská střetávání).

1.1.2.2. Kréta - Mínojská kultura
Sídliště
Nejvýznamnější sídliště Kréty a některých dalších ostrovů, mohou být klasifikována jako města, protože přes svou malou velikost se uspořádáním podobají městským sídlištím z Blízkého východu. Podstatným prvkem je pravidelná síť ulic, která rozděluje bloky domů. Někdy je tendence vynechat místo pro náměstí nebo důležitou budovu. Z hlavní ulice vedou malé uličky jako přístup k domům a ne nezřídka slouží jako cesta pro odtokový kanál svádějící odpad z jednotlivých domů (kanalizace). Domy dvouposchoďové s několika místnostmi. Kontinuální fasády ulic na centrální systém projektování. Na rozdíl od pevninského Řecka nebyla města opevněna.
Vily
Lokálními administrativními centry byly tzv. vily s kvalitní architekturou (figurální fresky na stěnách), velkou skladovací kapacitou, tabulkami s Lineárním A písmem a sadami pečetí, řadou ceremoniálních místností, umístěné často na výrazných místech s přehledem. To nám ukazuje na decentralizovanou administrativní strukturu, ve které byly palácové komplexy pouze centry ceremoniálních aktivit a skladišti.