E. Droberjar: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě

Beroun (okr. Beroun, Středočeský kraj) - žárový hrob z časné doby římské, bohatý hrob z pozdní doby římské, sídliště z doby římské, depot římských mincí
1. Ve Fibichově ulici č. 414 v Berouně-Závodí se podařilo najít žárový hrob z časné doby římské. V hliněné popelnici ležela spona s očky, podle níž lze hrob datovat do horizontu Marobudovy říše.
Literatura: Motyková-Šneidrová 1963a, 9, Taf. XI:2-3.
2. Rovněž v Berouně-Závodí se v roce 1978 přišlo na bohatý kostrový hrob bojovníka z pozdní doby římské. Hrob byl odkryt na germánském sídlišti z doby římské (v době pohřbu již pravděpodobně zaniklém) mezi chatami 1 a 2. V hrobové jámě o rozměrech 3 x 2 m ležela v natažené poloze kostra asi čtyřicetiletého muže. Po levé straně podél těla spočíval meč. Za hlavou se nacházel skleněný pohár. Keramické nádoby a další milodary byly soustředěny především po pravé straně pohřbu. Spona byla nalezena po levé straně kostry nedaleko od nohou. Štítová puklice ležela na levém rameni. Mezi nálezy vyniká zejména unikátní bronzový meč s kostěnou rukojetí. V celém barbariku nejsou bronzové meče známy. K dalším nálezům patří: štítová puklice, bronzové hroty kopí a oštěpů, bronzová ostruha, samostřílová spona, přezka, kování opasku, hřeben, toaletní souprava (pinzeta a ušní lžička), nůž, nůžky, šest keramických a jedna skleněná nádoba ad. Bronzové zbraně měly symbolický význam, jako insignie významného jedince. Nálezy vykazují smíšený charakter. Převažují komponenty labsko-germánského původu (keramika, spona). Štítová puklice má analogie v przeworské kultuře, spona je polabského charakteru, keramika a některé další nálezy patří domácí provenienci a pro nákončí opasku nacházíme protějšek v Pomohaní a ve středním Německu. Hrobový celek bojovníka z Berouna lze datovat na konec 4. století (rozhraní stupňů C3/D1). Vzhledem k tomu, že hrob nebyl dosud v úplnosti publikován, je nutno zde uvedené poznatky považovat za předběžné.