Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Filosofie I - skripta
«»
| Přípona .rtf |
Typ skripta |
Stažené 1 x |
| Velikost 0,3 MB |
Jazyk český |
ID projektu 4828 |
| Poslední úprava 19.01.2015 |
Zobrazeno 1 122 x |
Autor: petr.rajnoha |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
6 Kreditů - kvalita:
80,2% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Česká zemědělská univerzita v Praze
- Fakulta:Provozně ekonomická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy » Filozofie
- Předmět:Filosofie
- Studijní obor:-
- Ročník:-
- Formát:Rich Text Format (.rtf)
- Rozsah A4:69 stran
l Věda a její postavení v rámci ostatních poznávacích činností
(Karel Hauzer)
Osudem mnoha termínů je, že jejich význam v průběhu věků doznává značných změn: posunů, rozšíření či zúžení; leckdy je dokonce nový význam opakem původního. Některé významy vymizely, jiné jsou pozapomenuty; většina však přetrvává jako dosud užívané varianty. Je pak nezbytné objasnit, v jakém významu v daném diskursu autor jistého termínu používá. To nebývá začasté právě snadné: význam je totiž vždy relativizován kontextem - tedy v odborném textu diskursem (oborem úvahy) a sám tento kontext podléhá změnám podobným. Nezbývá tedy než spolu s významy termínů objasnit i jejich kontext pokud a jak to dokážeme. Právě znalost relativizace termínů vzhledem ke kontextu je základním rysem vzdělání: odlišuje člověka vzdělaného od ne- a polovzdělaného.
Termín věda, vědecký, vědění je typickým představitelem podobného volného sdružení významů, stejně jako např. pravda, pravdivost, dokonce i logika a některé další, s nimiž se ještě setkáme. Naivní používání termínů věda "věda nezvratně dokázala to a to", "ta a ta disciplína (genetika, kybernetika, astrologie, ...) je nevědecká (pavěda, pověra, ...)" nebo pravda - "každý má svou pravdu" spolehlivě vyvolává u odborníků fyziologické reakce (od smíchu po nauseu: to podle naturelu), pro odbornou diskusi se však nehodí.
(Karel Hauzer)
Osudem mnoha termínů je, že jejich význam v průběhu věků doznává značných změn: posunů, rozšíření či zúžení; leckdy je dokonce nový význam opakem původního. Některé významy vymizely, jiné jsou pozapomenuty; většina však přetrvává jako dosud užívané varianty. Je pak nezbytné objasnit, v jakém významu v daném diskursu autor jistého termínu používá. To nebývá začasté právě snadné: význam je totiž vždy relativizován kontextem - tedy v odborném textu diskursem (oborem úvahy) a sám tento kontext podléhá změnám podobným. Nezbývá tedy než spolu s významy termínů objasnit i jejich kontext pokud a jak to dokážeme. Právě znalost relativizace termínů vzhledem ke kontextu je základním rysem vzdělání: odlišuje člověka vzdělaného od ne- a polovzdělaného.
Termín věda, vědecký, vědění je typickým představitelem podobného volného sdružení významů, stejně jako např. pravda, pravdivost, dokonce i logika a některé další, s nimiž se ještě setkáme. Naivní používání termínů věda "věda nezvratně dokázala to a to", "ta a ta disciplína (genetika, kybernetika, astrologie, ...) je nevědecká (pavěda, pověra, ...)" nebo pravda - "každý má svou pravdu" spolehlivě vyvolává u odborníků fyziologické reakce (od smíchu po nauseu: to podle naturelu), pro odbornou diskusi se však nehodí.
Klíčová slova:
filosofie
Kant
obecniny
vědecké poznání
postmoderna
fenomenologie
Obsah:
- I Filosofické základy vědění a vědy
1Věda a její postavení v rámci ostatních poznávacích činností (Karel Hauzer)
1.1 Mýtus, filosofie, víra
1.2 Věda jako vědění
1.3 Vědecké poznání a jeho struktura
1.4 Hermetická tradice
2 Problémy filosofie vědění a vědy od antiky po dobu moderní (Karel Hauzer)
2.1 Aristotelovo pojetí vědy
2.1.1 Syllogismus
2.1.2 Důkaz
2.1.3 Vědění nedokazované
2.2 Věda ve středověku
2.2.1 Povaha středověké vědy
2.2.2 Problém universalií
2.2.3 Existence obecnin
2.2.4 Řešení pomocí analogia entis
2.2.5 Occamova břitva
2.3 Moderní znovuzaložení věd
2.3.1 Ideál tradičního vědce
2.3.2 Moderní racionalita
2.3.3 "Obrat k subjektu" a karteziánský svět
2.4 Hledání ztracené jednoty světa
2.4.1 Dvojí pravda
2.4.2 Dedukce, indukce, nutnost
2.4.3 Humův problém
2.4.4 Kantovo synthetické a priori
2.5 Millův indukcionismus a positivní pojetí
2.5.2 Positivní pojetí vědy
Příloha: John Stuart Mill
O indukci
O universální příčinnosti Literatura k I I
3 Současná filosofie a vědecké poznání
(Zdeněk Bígl)
3.1 Směřování k syntaktické a sémantické analyse jazyka vědy
3.1.1 G. Frege: Počátky sémantické analýzy jazyka
3.1.2 L.Wittgenstein - Logický obraz faktuje myšlenka. Obraz má se zobrazením společnou logickou formu zobrazení
3.1.3 Jazykové hry
3.1.4 Vídeňský kroužek- kritérium smyslu vědeckých výroků a empirická verifikovatelnost
3.1.5 Využití logiky při zkoumání jazyka vědy. Syntaktická a sémantická analýza jazykovědy
3.2 Falsifikovatelnost jako kritérium demarkace mezi vědou a pseudovědou
3.2.1 Evoluční epistemologie
3.3 Fenomenologie jako přísná věda a Huserlovo pojetí krize evropských věd
3.4 Paradigma vědy a pojem vědecké revoluce
3.4.1 Ve vývoji vědy dochází ke střídání paradigmat
3.4.2 Pojem epistemologického zlomu u G. Bachelarda
3.5 Hermeneutika nauka o porozumění
3.6 Postmoderní myšlení a věda
II Člověk a společnost z pohledu filosofie (Zdeněk Bígl)
Úvodní poznámka Společnost jako svět lidských skutků
Protiklad mezi přirozeným a smluveným
Spravedlnost znamená konat to, co komu náleží
Ucelení státu je ctnostný život občanů
Nejen rovnost podle počtu, ale i podle hodnoty
Jako jsou cíle pozemské a boží obce?
Nikdo si nemůže osvojovat právo rozhodovat za druhého bez jeho souhlasu
Úspěch vladařova jednání, které zajišťuje jeho moc, ospravedlňuje použití jakýchkoli prostředků .
Stát vzniká na základě společenské smlouvy
Proč je třeba odmítnout umělé logicky vykonstruované společenské systémy?
Co má být v právu stále přítomné, aby bylo možné hovořit o právu?
Lidská práva
Starat se o své zájmy současně umožňuje uspokojovati zájmy ostatních
Co tvoří občanskou společnost?