Popis:
Existuje řada metod, jak změnit tvar polotovaru a přeměnit jej na hotový výrobek.
Takovéto operace lze realizovat v rozměrech atomů, mikrometrů, nebo větších a znamenají buď přidání nějakého materiálu, nebo jeho přemístění, příp. oddělení.
Operace, při kterých dochází k oddělování částic materiálu, aby bylo možné zhotovit konečný výrobek, jsou definovány procesem řezání. Tyto operace mohou ale probíhat v rozměrech makro-, mikro- i nanometrů. Při těchto operacích sehrává významnou úlohu chování materiálů využívaných pro realizaci hotových výrobků a vlastnosti materiálů, které jsou zvlášť významné (teplota tavení materiálu, homogenita, deformační chování, schopnost zpevňování, velikost a intenzita možné deformace).
Operace řezání mají významné postavení i v oblasti ekonomiky hospodářství jak podniků, tak i státní. Jejich úroveň ovlivňují ceny nástrojů, cenu práce, cenu investic a představují dnes cca 10 % národního produktu. Dá se předpokládat, že na každé součásti je alespoň jedna plocha dokončena řezáním.
To všechno jsou důvody, aby tento vědní obor byl stále sledován a vylepšován. Cesty, kterými je možné přispět k naplňování těchto požadavků jsou ve zvyšování produktivity práce, dosahování vyšší jakosti výrobků, zvýšení spolehlivosti výrobků, ve větší rychlosti dokončování součástí o různých tvarech nástroji, které budou splňovat ty nejvyšší požadavky na jejich životnost.
Všechny dřívější práce byly směrovány spíše k empirickým základům. Současně metody musejí být ale orientovány tak, aby obsáhly celou zvažovanou situaci, tj. navrhování výrobku, metalurgii a řadu jiných aktivit, které nemusejí ani patřit do oblasti strojírenství. Řezání byla disciplina, kterou absolvovali všichni ti, kteří studovali inženýrské směry. Během studia se učili o strojích, jejich ovládání a o řadě praktických zkušeností. V současné době nabývají na významu teoretické znalosti pro inženýrské studium, které umožňují, aby studenti získávali schopnosti a návyky řešit nejen technické, ale i koncepční úkoly.
Klíčová slova:
řezání
deformace
tření
teplo
povrch
optimalizace
keramika
Obsah:
- 1. Předmluva . . . . . . . . . . 2
2. Úvod . . . . . . . . . . 4
3. Základní údaje o procesu řezání . . . . . . . . . . 9
4. Deformační chování materiálu . . . . . . . . . . 29
4.1 Pružné chování materiálu . . . . . . . . . . 29
4.2 Plastické chování materiálu . . . . . . . . . . 30
4.3 Tahová zkouška . . . . . . . . . . 33
4.4 Teplota a účinky rychlosti deformace . . . . . . . . . . 34
4.5 Lom . . . . . . . . . . 38
5. Smyková deformace při řezání . . . . . . . . . . 41
6. Tření a opotřebení nástroje . . . . . . . . . . 49
6.1 Tření . . . . . . . . . . 49
6.2 Opotřebení a trvanlivost nástroje . . . . . . . . . . 53
7. Teplo a teplota řezání . . . . . . . . . . 62
8. Chlazení a mazání při obrábění . . . . . . . . . . 76
9. Nástroje, nástrojové materiály . . . . . . . . . . 82
9.1 Geometrický tvar nástroje . . . . . . . . . . 82
9.2 Kinematické podmínky při řezání . . . . . . . . . . 84
9.3 Rozměry odřezávané vrstvy materiálu . . . . . . . . . . 86
9.4 Nástrojové materiály . . . . . . . . . . 90
9.4.1 Uhlíkové nástrojové oceli . . . . . . . . . . 91
9.4.2 Rychlořezné nástrojové oceli . . . . . . . . . . 92
9.4.3 Slinuté karbidy . . . . . . . . . . 94
9.4.4 Keramika, kubický nitrid bóru, diamant . . . . . . . . . . 100
10. Obrobitelnost . . . . . . . . . . 102
11. Jakost povrchu . . . . . . . . . . 103
12. Optimalizace . . . . . . . . . . 119
13. Závěrečná kapitola . . . . . . . . . . 123
Zdroje:
- 1. ARMAREGO,H.J.R., BROWN,R.H., 1969 : Metal Cutting, Prentice Hall Inc. London, Toronto, Syndey
- 2. ASM Metals Handbook, Machining, 9th Edition, Vol.16, Metals Park Ohio, 1989
- 3. BÉKÉS,J. , 1982 : Inženýrská technológia obrabania. Alfa Bratislava
- 4. BEŇO, J., 1999 : Teória řezania kovov. Vienala Košice
- 5. BUDA,J., BÉKÉS,J., 1967 : Teoretické základy obrábania kovov. SNTL Bratislava
- 6. BUDA,J., SOUČEK,J., VASILKO,K., 1988 : Teória obrábania. Alfa Bratislava
- 7. DE VRIES,W., 1994 : Metal Removal Process. Springer Verlag, Berlin-Heidelberg-New York
- 8. KACZMAREK,J., 1971 : Podstawy obrobki wiorowej, sčiernej i erozijnej. WTN Warszawa
- 9. KÖNIG,W., 1984 : Fertigungs-verfahren, Band 1, VDI Verlag, Düsseldorf
- 10. KRONENBERG,M., 1954 : Grundzüge der Spannergslehre. Springer Verlag, Berlin
- 11. LOLADZE,T.N., 1982 : Pročnost i iznostojkost režuščevo instrumenta. Mašinostrojenie, Moskva
- 12. PŘIKRYL,Z., MUSÍLKOVÁ,R., 1981 : Teorie obrábění, SNTL Praha
- 13. SHAW,M.C., 1984, 2005 : Metal Cutting Principles. Oxford University
- 14. TRENT,E.M., 1977 : Metal Cutting, Butterworths a Co.,LTD, London-Boston
- 15. WEBER,H.,LOLADZE,T.N., 1986 : Grundlagen des Spanens. VEB Verlag Technik, Berlin
- 16. ZOREV,N.N., 1956 : Výprosy mechaniki řezania metallov. Mašinostrojenie, Moskva
- 17. ZOREV,N.N., 1966 : Metal Cutting Mechanice. Pergam on Press, London
- 18. CHILDS,T.H.C, MAEKAWA,K.,OBIKAWA,T.,YAMANE,