Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Genetika - kapitoly skript
«»
| Přípona |
Typ skripta |
Stažené 0 x |
| Velikost 1,1 MB |
Jazyk český |
ID projektu 9922 |
| Poslední úprava 13.03.2017 |
Zobrazeno 678 x |
Autor: kungs |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
8 Kreditů - kvalita:
88,6% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Univerzita Palackého v Olomouci
- Fakulta:Pedagogická fakulta
- Kategorie:Přírodní vědy » Biologie
- Předmět:Genetika
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:PDF dokument (.pdf)
- Rozsah A4:123 stran
I. Základy genetiky
Co je to genetika?
Genetika je věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav. Patří mezi biologické vědy a vyděluje se podle hlediska studia organismů (podobně jako anatomie nebo fyziologie). Sleduje variabilitu, rozdílnost a přenos dluhových a dědičných znaků mezi rodiči a potomky i mezi potomky navzájem. Její historie se začala psát až v 19. století. K velkému rozvoji došlo ve druhé polovině 20. století a dá se očekávat, že rychlý rozvoj bude pokračovat i ve století 21. Mimo lékařství nachází genetika využití v pěstitelství nových odrůd rostlin stejně jako při chovu (nejen) hospodářských zvířat. S rozvojem biotechnologií a genetického inženýrství se objevují i geneticky upravené hospodářské rostliny, které se stávají ekologickou a etickou otázkou. Poznatky genetiky jsou velmi důležité v evoluční biologii.
Velký význam pro člověka má lékařská neboli klinická genetika. Zkoumá Člověka, různé genetické choroby a jejich četnost a genetickou determinaci jistých lidských znaků. Dnes se taky již stále častěji můžeme setkat s genetickým poradenstvím, zejména při plánování potomků a prevenci vrozených vývojových vad. Genetika se uplatňuje při výzkumu rakovinného bujení, imunitního systému a imunitních reakcí a v mikrobiologickém výzkumu.
Samostatnou kapitolou se pak stává klonování, kde vyvstávají ekologické a etické otázky již při klonování zvířat, natož při klonování člověka. Úplnou revoluci v medicíně pak může přinést ovládnutí genové terapie.
Co je to genetika?
Genetika je věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav. Patří mezi biologické vědy a vyděluje se podle hlediska studia organismů (podobně jako anatomie nebo fyziologie). Sleduje variabilitu, rozdílnost a přenos dluhových a dědičných znaků mezi rodiči a potomky i mezi potomky navzájem. Její historie se začala psát až v 19. století. K velkému rozvoji došlo ve druhé polovině 20. století a dá se očekávat, že rychlý rozvoj bude pokračovat i ve století 21. Mimo lékařství nachází genetika využití v pěstitelství nových odrůd rostlin stejně jako při chovu (nejen) hospodářských zvířat. S rozvojem biotechnologií a genetického inženýrství se objevují i geneticky upravené hospodářské rostliny, které se stávají ekologickou a etickou otázkou. Poznatky genetiky jsou velmi důležité v evoluční biologii.
Velký význam pro člověka má lékařská neboli klinická genetika. Zkoumá Člověka, různé genetické choroby a jejich četnost a genetickou determinaci jistých lidských znaků. Dnes se taky již stále častěji můžeme setkat s genetickým poradenstvím, zejména při plánování potomků a prevenci vrozených vývojových vad. Genetika se uplatňuje při výzkumu rakovinného bujení, imunitního systému a imunitních reakcí a v mikrobiologickém výzkumu.
Samostatnou kapitolou se pak stává klonování, kde vyvstávají ekologické a etické otázky již při klonování zvířat, natož při klonování člověka. Úplnou revoluci v medicíně pak může přinést ovládnutí genové terapie.
Klíčová slova:
genetika
cytogenetika
dědičnost
klinická genetika
genetické inženýrství
zrození člověka
populace
evoluce
Obsah:
- I. Základy genetiky -2-
Co je to genetika? -2-
Stručný vývoj genetiky -3-
Slovníček pojmů -4-
II. Molekulární genetika -13-
Nukleové kyseliny -13-
DNA -13-
RNA -14-
Obrázky -15-
Transkripce a posttranskripční úpravy -17-
Posttranskripční úpravy -18-
Mutace a mutageny -19-
Enzymy v genetice -24-
III. Cytogenetika -27-
Eukaryota -27-
Chromosomy a karyotyp člověka -29-
Buněčný cyklus -32-
Dělení buňky -33-
Diferenciace buněk -34-
Meióza -34-
Apoptóza a nekróza -35-
Viry a jejich genetika -36-
Prokaryota a bakterie -38-
IV. Základy dědičnosti -41-
Geny -41-
Umístění genů a genová vazba -41-
Dědičné znaky -42-
Alely a mezialelické vztahy -43-
Genové interakce -44-
Jak funguje dědičnost -44-
Autozomální dědičnost kvalitativních znaků -45-
Gonozomální dědičnost -47-
Dědičnost kvantitativních znaků: -48-
Polygenní a multifaktoriální dědičnost -48-
Heritabilita čili dědivost znaků -48-
Mimojaderná dědičnost -49-
Nemendelovská dědičnost -49-
V. Člověk a genetika -51-
Genetika lidského jedince -51-
Genealogie -53-
Krevní skupiny a jejich dědičnost -61-
Podrobnosti -63-
Lidská imunita -64-
VI. Klinická genetika -72-
Geneticky podmíněné choroby -72-
Chromosomové aberace a jimi způsobené syndromy -76-
Lékařská genetika -78-
Vrozené vývojové vady -82-
Genetika nádorového bujení -85-
Vznik a růst nádoru -87-
Vybraná onemocnění -88-
VII. Genetické inženýrství -90-
Metody genetického inţenýrství -90-
Mapování a sekvenování -95-
Genová terapie -97-
VIII. Zrození člověka -100-
Pohlaví a pohlavní orgány člověka -100-
Lidské pohlavní hormony -104-
Gametogeneze -107-
Oplodnění a těhotenství -109-
IX. Populace & Evoluce -112-
Genetika populací -112-
Evoluční teorie -113-
Vznik a vývoj člověka -115-
X. Přílohy -118-
Seznam genetických poruch -118-
XI. Obsah -122-