Jak dobře mluvit a úspěšně jednat

Základní kvalita lidského jednání spočívá v tom, že člověk ke svým záměrům a cílům pracovním, společenským, politickým i osobním získává jako partnery druhé lidi. Ti se na jeho záměrech podílejí v různých rolích podle společenského postavení - jako spolupracovníci, přátelé, kolegové, náhodní posluchači i jako žáci.
Hlavním nástrojem přenášení informací, sdělování myšlenek, ale také postojů, názorů, přání a požadavků, je nepochybně řeč.
Umění mluvit je v podstatě umění při pravé příležitosti, na pravém místě a v pravý čas potřebné myšlenky, apely, podněty apod. sdělovat tak dobře, správně a jasně, že jsou lidmi přijímány, plně a kladně prožívány, opravdu sledovány a uznány. Mají-li být převedeny ve skutek, musí být i jasně, výstižně, opravdově a komplexně vysloveny. Stanou-li se podkladem dalšího uvažování a hledání, pak skutečně rozvíří diskusi, vedou ke střetu názorů a iniciují tvůrčí myšlení. A právě k tomu je zapotřebí umění, o kterém je řeč: umění sledovat, komunikovat, přesvědčovat.
Aby člověk uměl na příslušné úrovni účinně promluvit, musí mít kromě nadání i jisté vědomosti o tom, co řeč vyžaduje, jak se v této oblasti soustavně vzdělávat a cvičit. Dobrý řečník by tedy měl splňovat řadu předpokladů: od nejprostšího a přece ne tak samozřejmého požadavku, aby ovládal jazyk, jeho slovník a gramatiku, až k předpokladům, které povyšují jazyk (řeč) na nástroj opravdu působivé komunikace, spočívající v umění čerpat z bohatých lexikálních zásob a vyjadřovacích možností jazyka jasně, srozumitelně a přiléhavě, formulovat pohotově a jistě, řadit myšlenky systematicky. Patří k tomu i korektní dodržování platných norem jazyka včetně jisté stylizační "elegance", náležité intonace, dynamiky přednesu, barvy hlasu a konečně i umění rozehrát specifickými jazykovými i mimojazykovými prostředky intelektuální, citový a sugestivní účinek u těch, jimž je promluva určena.