Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Kapitoly ze skript - Fyzická antropologie
«»
| Přípona .rar |
Typ skripta |
Stažené 1 x |
| Velikost 4,9 MB |
Jazyk český |
ID projektu 9841 |
| Poslední úprava 06.03.2017 |
Zobrazeno 1 058 x |
Autor: kungs |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
6 Kreditů - kvalita:
90,9% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Univerzita Palackého v Olomouci
- Fakulta:Pedagogická fakulta
- Kategorie:Přírodní vědy » Biologie
- Předmět:Fyzická antropologie
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:Archiv souborů (.rar)
- Rozsah A4:66 stran
1.1 Definice antropologie
Slovo antropologie je složeno ze dvou řeckých slov: anthrópos - člověk a logos - slovo, věda. Antropologii můžeme obecně chápat jako vědu o člověku. Lidstvo prošlo relativně dlouhým a složitým vývojem, v jehož průběhu se člověk jako živočišný druh postupně zdokonaloval a stával se i kulturní a sociální bytostí. Bytostí, která má vysoce rozvinuté myšlenkové schopnosti, která pracuje, produkuje a vytváří materiální a kulturní bohatství. Současně je člověk tvor sociální, který má určité rysy lidského chování a myšlení a je součástí určité společnosti.
Zpočátku vývoje lidstva se člověk přizpůsoboval přírodním zákonitostem. S postupným procesem hominizace (proces postupných tělesných a sociálních změn od primátů k člověku, polidštění), sapientace (proces vývoje člověka navazující na hominizaci, provázený rozvojem mozku, myšlení a psychiky) a postupným vytvářením lidských společností se stále více uplatňovaly zákonitosti lidské společnosti, které jsou složité a ve svém konečném důsledku ovlivňují i biologický vývoj člověka. Z těchto důvodů je současný člověk objektem zájmu nejen biologických, ale také společenských věd. Antropologie tedy studuje člověka jako biologického jedince, ale i jeho postavení ve struktuře společnosti. Tento zájem o lidskou problematiku a postavení člověka na Zemi se v současné době značně zvyšuje a pro budoucí vývoj člověka na naší planetě je velmi aktuální.
Antropologii jako vědní disciplínu můžeme definovat jako vědu o člověku, studující člověka jako bytost přírodní, kulturní a sociální, jeho vznik a vývoj, jeho tělesnou a psychickou povahu, činnosti a projevy v prostoru a čase, studující změny lidské existence na úrovni jedince, lidských skupin a lidstva jako celku.
Další důležité poslání současné antropologie je v řešení budoucího vývoje lidské společnosti, a to na základě nejen přírodních zákonitostí, ale mnohdy a především zákonitostí společenských. Antropologie představuje v současné době komplex disciplín, který se zabývá původem člověka, jeho fyzickým a biosociálním vývojem a sleduje prognózy a trendy vývoje lidstva do budoucna. Hlavním posláním antropologie je přispívat k všestrannému rozvoji lidstva.
Slovo antropologie je složeno ze dvou řeckých slov: anthrópos - člověk a logos - slovo, věda. Antropologii můžeme obecně chápat jako vědu o člověku. Lidstvo prošlo relativně dlouhým a složitým vývojem, v jehož průběhu se člověk jako živočišný druh postupně zdokonaloval a stával se i kulturní a sociální bytostí. Bytostí, která má vysoce rozvinuté myšlenkové schopnosti, která pracuje, produkuje a vytváří materiální a kulturní bohatství. Současně je člověk tvor sociální, který má určité rysy lidského chování a myšlení a je součástí určité společnosti.
Zpočátku vývoje lidstva se člověk přizpůsoboval přírodním zákonitostem. S postupným procesem hominizace (proces postupných tělesných a sociálních změn od primátů k člověku, polidštění), sapientace (proces vývoje člověka navazující na hominizaci, provázený rozvojem mozku, myšlení a psychiky) a postupným vytvářením lidských společností se stále více uplatňovaly zákonitosti lidské společnosti, které jsou složité a ve svém konečném důsledku ovlivňují i biologický vývoj člověka. Z těchto důvodů je současný člověk objektem zájmu nejen biologických, ale také společenských věd. Antropologie tedy studuje člověka jako biologického jedince, ale i jeho postavení ve struktuře společnosti. Tento zájem o lidskou problematiku a postavení člověka na Zemi se v současné době značně zvyšuje a pro budoucí vývoj člověka na naší planetě je velmi aktuální.
Antropologii jako vědní disciplínu můžeme definovat jako vědu o člověku, studující člověka jako bytost přírodní, kulturní a sociální, jeho vznik a vývoj, jeho tělesnou a psychickou povahu, činnosti a projevy v prostoru a čase, studující změny lidské existence na úrovni jedince, lidských skupin a lidstva jako celku.
Další důležité poslání současné antropologie je v řešení budoucího vývoje lidské společnosti, a to na základě nejen přírodních zákonitostí, ale mnohdy a především zákonitostí společenských. Antropologie představuje v současné době komplex disciplín, který se zabývá původem člověka, jeho fyzickým a biosociálním vývojem a sleduje prognózy a trendy vývoje lidstva do budoucna. Hlavním posláním antropologie je přispívat k všestrannému rozvoji lidstva.
Klíčová slova:
antropologie
antropometrie
metodika měření
etapizace
antropologie výzkumu
organizace
Obsah:
- 1 Úvod do antropologie
1.1 Definice antropologie
1.2 Dělení antropologických věd
1.2.1 Obecné obory antropologie
1.2.2 Biologická antropologie
1.2.3 Kulturní antropologie
1.2.4 Sociální antropologie
1.2.5 Obory aplikované antropologie
1.3 Fyzická antropologie
1.3.1 Vznik a vývoj fyzické antropologie
1.3.2 Vymezení oboru fyzické antropologie
Shrnutí
2 Antropometrie
2.2 Standardizace antropometrických metod
2.3 Antropometrie a organické zákonitosti tělesného růstu a vývoje
2.4 Standardizovaná antropometrie
2.5 Přesnost měření při antropometrii
2.6 Indexy
Příklad
Příklad
2.7 Antropometrické body a metodika měření
2.7.1 Antropometrické body na hlavě
2.7.2 Měření hlavy (kefalometrie)
2.7.3 Indexy hlavových rozměrů
2.7.4 Antropometrické body na trupu a končetinách
2.7.4.1 Měření výškových rozměrů
2.7.4.2 Výškové rozměry
2.7.4.3 Šířkové rozměry
2.7.4.4 Projektivní míry
2.7.4.5 Obvodové rozměry
2.7.5 Indexy tělesných rozměrů
Shrnutí
3 Organizace antropologických výzkumů
3.1 Etapizace výzkumu
1. etapa: Organizace výzkumu
2. Sběr dokladového materiálu
3. Zpracování naměřeného materiálu
4. Interpretace a hodnocení získaných dat
Příklad
3.2 Druhy antropologických výzkumů
3.3 Personální zajištění antropologického výzkumu
3.4 Záznamní list o měření
3.5 Antropometrická laboratoř
Základní antropometrický instrumentář a zařízení antropometrické laboratoře
3.6 Zásady při měření probandů
3.7 Antropologické výzkumy
Celostátní antropologické výzkumy
Spartakiádní výzkumy
Další významné antropologické výzkumy
3.8 Význam antropologických výzkumů
Shrnutí
4 Složení těla
4.1 Modely tělesného složení
4.1.1 Atomický model
4.1.2 Molekulární model
4.1.3 Buněčný model
4.1.4 Tkáňově-systémový model
4.1.5 Celotělový model
4.2 Metody pro měření jednotlivých komponent tělesného složení
4.2.1 Metody technicky náročné
Průvodce studiem
Výsledky srovnávacích metod
4.2.2 Metody technicky nenáročné
4.2.2.1 Index tělesné hmotnosti (BMI)
4.2.2.2 Obvodové rozměry
Obvod pasu
4.2.2.3 Měření kožních řas
4.2.2.4 Matiegkova metoda
Shrnutí
5 Biotypologie
5.1 Pojem biotypologie
5.2 Vznik a vývoj biotypologie
5.2.1 Francouzská typologická škola
5.2.2 Italská typologická škola
5.2.3 Německá typologická škola
5.2.4 Systém diferenciální somatologie
5.2.5 Nové metody stanovení somatického typu
5.3 Antropometrický somatotyp podle adaptace Heath-Carter
Shrnutí