Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Klimatizace a průmyslová vzduchotechnika
«»
| Přípona |
Typ skripta |
Stažené 7 x |
| Velikost 4,5 MB |
Jazyk český |
ID projektu 7229 |
| Poslední úprava 11.01.2016 |
Zobrazeno 1 570 x |
Autor: pacha |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
6 Kreditů - kvalita:
90,8% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:České vysoké učení technické v Praze
- Fakulta:Fakulta stavební
- Kategorie:Technika » Stavebnictví
- Předmět:Klimatizace a průmyslová vzduchotechnika
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:PDF dokument (.pdf)
- Rozsah A4:141 stran
1.1 Vývoj oboru
Úprava prostředí pro vytvoření tepelného komfortu i čistého ovzduší úzce souvisí s vývojem lidské civilizace. Již v období starověku, ale i později v novověku nalezneme ve stavbách a obydlích technická řešení větrání i tepelné a vlhkostní úpravy vnitřního ovzduší, i z dnešních hledisek, plně funkční.
Vývoj poznatků o hygieně člověka vedl k postupnému definování hygienických požadavků na kvalitu tepelného a vlhkostního mikroklimatu i čistoty ovzduší a na související problematiku větrání. Nucené větrání se uplatnilo nejprve v dolech, později byly nuceně větrány budovy nemocnic, divadel i průmyslových dílen. I když o škodlivinách vznikajících při různé pracovní činnosti psal již v roce 1700 italský lékař B. Ramazzini (1633 - 1714), teprve v roce 1859 byl vydán v Rakousko-Uhersku živnostenský zákon, který kromě jiného kladl majitelům živností zajistit větrání a čistotu pracoven. Dávka venkovního vzduchu v místnostech, kde pobývají lidé, byla stanovena Maxem von Pettenkoferem v roce 1877 [1.1] z podmínky, aby koncentrace oxidu uhličitého ve vnitřním vzduchu nepřekročila 0,1 obj. % (Pettenkoferovo číslo); odpovídající dávka vzduchu pro běžnou činnost tak činila přibližně 25 m3/h osobu. První českou práci z oboru větrání publikoval Jan Ev. rytíř Purkyně (vrchní inženýr odboru pro ústřední topení a větrání při První českomoravské továrně na stroje v Praze) "Topení a větrání obydlí lidských (1890)". V roce 1904 publikoval ve Vídni lékař Josef Rambousek, od roku 1907 soukromý docent na německé vysoké škole technické v Praze, spis "Luftverunreinigung und Ventilation mit Rücksicht auf Industrie und Gewerbe" - pravděpodobně první spis, pojednávající o znečištění ovzduší a větrání v průmyslu.
Úprava prostředí pro vytvoření tepelného komfortu i čistého ovzduší úzce souvisí s vývojem lidské civilizace. Již v období starověku, ale i později v novověku nalezneme ve stavbách a obydlích technická řešení větrání i tepelné a vlhkostní úpravy vnitřního ovzduší, i z dnešních hledisek, plně funkční.
Vývoj poznatků o hygieně člověka vedl k postupnému definování hygienických požadavků na kvalitu tepelného a vlhkostního mikroklimatu i čistoty ovzduší a na související problematiku větrání. Nucené větrání se uplatnilo nejprve v dolech, později byly nuceně větrány budovy nemocnic, divadel i průmyslových dílen. I když o škodlivinách vznikajících při různé pracovní činnosti psal již v roce 1700 italský lékař B. Ramazzini (1633 - 1714), teprve v roce 1859 byl vydán v Rakousko-Uhersku živnostenský zákon, který kromě jiného kladl majitelům živností zajistit větrání a čistotu pracoven. Dávka venkovního vzduchu v místnostech, kde pobývají lidé, byla stanovena Maxem von Pettenkoferem v roce 1877 [1.1] z podmínky, aby koncentrace oxidu uhličitého ve vnitřním vzduchu nepřekročila 0,1 obj. % (Pettenkoferovo číslo); odpovídající dávka vzduchu pro běžnou činnost tak činila přibližně 25 m3/h osobu. První českou práci z oboru větrání publikoval Jan Ev. rytíř Purkyně (vrchní inženýr odboru pro ústřední topení a větrání při První českomoravské továrně na stroje v Praze) "Topení a větrání obydlí lidských (1890)". V roce 1904 publikoval ve Vídni lékař Josef Rambousek, od roku 1907 soukromý docent na německé vysoké škole technické v Praze, spis "Luftverunreinigung und Ventilation mit Rücksicht auf Industrie und Gewerbe" - pravděpodobně první spis, pojednávající o znečištění ovzduší a větrání v průmyslu.
Klíčová slova:
větrání
klimatizace
rozptyl vzduchu
chladivové systémy
kuchyně
halové objekty
Obsah:
- 1 Charakteristika oboru větrání a klimatizace -7-
1.1 Vývoj oboru -7-
1.2 Požadavky na úpravu prostředí -8-
1.3 Literatura -9-
2 Hlavní funkční prvky větracích a klimatizačních zařízení -10-
2.1 Ohřívače -12-
2.2 Chladiče -17-
2.3 Ventilátory -19-
2.4 Vlhčení vzduchu -21-
2.5 Čištění vzduchu -24-
2.6 Zpětné získávání tepla -26-
2.7 Odvlhčování -28-
2.8 Další funkční prvky větracích a klimatizačních zařízení -29-
2.9 Provedení a návrh klimatizačních jednotek -29-
2.10 Literatura -30-
3 Rozptýlení vzduchu v místnostech -31-
3.1 Obecné poznatky -31-
3.2 Vyústky pro přívod vzduchu -32-
3.3 Modelování rychlostních, teplotních a koncentračních polí -39-
3.4 Hodnocení kvality větrání -43-
3.5 Literatura -45-
4 Klimatizační systémy -46-
4.1 Třídění klimatizačních systémů -47-
4.2 Charakteristické vlastnosti klimatizačních systémů -47-
4.3 Porovnání vzduchových, vodních a chladivových systémů -48-
4.4 Literatura -50-
5 Zdroje chladu pro klimatizační zařízení -51-
5.1 Chladicí faktor -52-
5.2 Výparníky -54-
5.3 Vodou chlazené kondenzátory -54-
5.4 Vzduchem chlazené kondenzátory -56-
5.5 Adiabatické chlazení kondenzátorů -58-
5.6 Regulace zdrojů chladu -59-
5.7 Absorpční zdroje chladu -59-
5.8 Alternativní zdroje chladu -59-
5.9 Literatura -60-
6 Vzduchové klimatizační systémy -61-
6.1 Vzduchový jednokanálový systém, jednozónový -61-
6.2 Vzduchový jednokanálový systém s proměnným průtokem vzduchu, vícezónový. 61
6.3 Vzduchový dvoukanálový vícezónový systém -62-
6.4 Literatura -63-
7 Vodní klimatizační systém s ventilátorovými konvektory -64-
7.1 Popis systému -64-
7.2 Funkce systému a ventilátorového konvektoru -65-
7.3 Literatura -67-
8 Kombinovaný klimatizační systém vzduch-voda s indukčními jednotkami -68-
8.1 Popis systému -68-
8.2 Funkce systému a indukční jednotky -68-
8.3 Literatura -71-
9 Chladivové systémy -72-
9.1 Koncepce systémů -72-
9.2 Split systém, jednozónový -72-
9.3 Multisplit systém, vícezónový s konstantním průtokem chladiva -72-
9.4 Multisplit systém, vícezónový s proměnným průtokem chladiva -73-
9.5 Literatura -74-
10 Chladicí stropy -75-
10.1 Výhody a nevýhody -75-
10.2 Rozdělení chladicích stropů -76-
10.3 Základní typy chladicích stropů -77-
10.4 Sdílení tepla v prostoru s chladicím stropem -80-
10.5 Výkony chladicích stropů -81-
10.6 Literatura -82-
11 Větrání bytů a rodinných domků -83-
11.1 Větrání bytů -83-
11.2 Větrání rodinných domů -85-
11.3 Literatura -85-
12 Větrání kuchyní -86-
12.1 Průtok odsávaného vzduchu -87-
12.2 Průtok přiváděného vzduchu -88-
12.3 Hlavní zásady -89-
12.4 Literatura -91-
13 Větrání a klimatizace bazénů -92-
13.1 Tepelná a vlhkostní zátěž -92-
13.2 Celková tepelná bilance -94-
13.3 Dimenzování větracího zařízení -94-
13.4 Distribuce vzduchu -97-
13.5 Literatura -98-
14 Čisté prostory -99-
14.1 Klasifikace čistých prostorů -99-
14.2 Zdroje částic -101-
14.3 Systém větrání a klimatizace -102-
14.4 Literatura -105-
15 Větrání garáží -106-
15.1 Principy větrání garáží -106-
15.2 Výchozí podklady pro návrh větrání garáží -107-
15.3 Průtok vzduchu pro parkovací garáže s průběžnou výměnou vozidel -111-
15.4 Literatura -112-
16 Větrání plynových kotelen -113-
16.1 Požadavky na přívod vzduchu -113-
16.2 Systémy větrání plynových kotelen -118-
16.3 Literatura -121-
17 Větrání halových objektů -122-
17.1 Provozy teplé a horké -122-
17.2 Chladné provozy -126-
17.3 Literatura -129-
18 Požární větrání -130-
18.1 Větrání únikových cest -130-
18.2 Větrání požárních úseků -132-
18.3 Požární klapky -135-
18.4 Literatura -136-
19 Potřeba energie pro větrání a klimatizaci budov -137-
19.1 Roční spotřeba energie -137-
19.2 Literatura -138-