Komunikační prostředky mobilních sítí

Mobilita účastníka, znamenající být k zastižení nebo možnost inicializovat telekomunikační službu téměř kdekoliv a kdykoliv, přináší uživatelům telekomunikačních služeb velký kvalitativní skok kupředu, a je proto v současnosti středem zájmu jak ze strany obyčejných uživatelů, tak i ze strany výrobců komponentů a provozovatelů telekomunikačních sítí a služeb (velké zisky). Pokrok v technologické oblasti umožnil zmenšení velikosti a snížení cen účastnických stanic mobilních sítí na rozumnou a přijatelnou hodnotu a rozšířil nabídku služeb. Svoboda účastníků týkající se možnosti realizovat telekomunikační služby kdykoli a téměř odkudkoli je natolik pro člověka lákavá, že je ochoten tyto služby více využívat i za cenu vyšších poplatků, a to má za následek bouřlivý rozvoj v oblasti.

Mobilní systémy byly zpočátku analogové, v průběhu doby však byly nahrazeny mnohem úspěšnějšími systémy digitálními, jež mají po všech stránkách lepší kvalitu a umožňují nabídnutí široké řady souvisejících služeb.

V naší zemi se s významnějším rozšířením mobilních komunikací začalo až po listopadu 1989. Nejprve to byl analogový systém NMT 450 (Nordic Mobile Telephone) provozovaný společností Eurotel, pak nastoupil digitální systém GSM (Global System for Mobile communication) zastoupený provozovateli: Telefonica (původně Český telecom) - síť O2 (původně Eurotel), T-Mobile Czech Republic, a.s. (původně RadioMobil a.s.) - síť T-Mobile (původně Paegas) a Vodafone Czech Republic a.s (původně Český Mobil, později Oskar Mobil, a.s.) - síť Vodafone (původně Oskar). V současnosti se budují sítě třetí generace založené na technologii UMTS (Universal Mobile Telecommunications System) doplněné o vysokorychlostní přenosy nejprve ve směru downlink, později i uplink a ve světě se již objevují první komerční síťové „ostrůvky“ využívající technologii mobilních sítí 4. generace, a to LTE (Long Term Evolution).