Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Makroekonomie 2 - ke státnicím a nejen k nim
«»
| Přípona .doc |
Typ skripta |
Stažené 9 x |
| Velikost 2,1 MB |
Jazyk český |
ID projektu 8066 |
| Poslední úprava 23.05.2016 |
Zobrazeno 2 616 x |
Autor: mira.hejda |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
6 Kreditů - kvalita:
91,4% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Slezská univerzita v Opavě
- Fakulta:Obchodně-podnikatelská fakulta
- Kategorie:Ekonomika » Ekonomie
- Předmět:Makroekonomie
- Studijní obor:-
- Ročník:2. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:262 stran
Dvousektor
Dvousektor označuje to, že se v ekonomice nacházejí pouze dva subjekty - domácnosti a firmy. Každý z těchto subjektů má určité výdaje. Domácnosti mají výdaje např. za jídlo, oblečení atd. a firmy mají výdaje např. za nákup strojů. Můžeme tedy všeobecně říci, že domácnosti mají výdaje na spotřebu (např. jídlo) a firmy na investice (např. stroje). Dá se tedy také říci to, že oba tyto subjekty představují určitou poptávku (domácností poptávají jídlo a firmy poptávají stroje). Pokud tedy spotřebu označíme jako C a investice označíme jako I, tak naši agregátní poptávku (AD) můžeme zapsat jako:
AD = C + I
Spotřebu C můžeme dále rozepsat jako C = Ca + c*Y. Musíme tedy rozeznávat dva druhy veličin: autonomní (Ca) a indukované (c*Y). Autonomní jsou ty, které jsou nezávislé na důchodu (všimněte si, že u toho Ca není žádné Y). Naopak indukované jsou ty veličiny, které jsou závislé na důchodu (všimněte si, že u toho malého c je ještě důchod Y). Investice jsou celé nezávislé na důchodu, takže je můžeme klidně označit jako autonomní - Ia. Pokud tedy k autonomním veličinám budeme připisovat ještě malé písmeno a (jako značku, že jde o autonomní veličiny), tak naši rovnici AD můžeme přepsat do tvaru:
...
Dvousektor označuje to, že se v ekonomice nacházejí pouze dva subjekty - domácnosti a firmy. Každý z těchto subjektů má určité výdaje. Domácnosti mají výdaje např. za jídlo, oblečení atd. a firmy mají výdaje např. za nákup strojů. Můžeme tedy všeobecně říci, že domácnosti mají výdaje na spotřebu (např. jídlo) a firmy na investice (např. stroje). Dá se tedy také říci to, že oba tyto subjekty představují určitou poptávku (domácností poptávají jídlo a firmy poptávají stroje). Pokud tedy spotřebu označíme jako C a investice označíme jako I, tak naši agregátní poptávku (AD) můžeme zapsat jako:
AD = C + I
Spotřebu C můžeme dále rozepsat jako C = Ca + c*Y. Musíme tedy rozeznávat dva druhy veličin: autonomní (Ca) a indukované (c*Y). Autonomní jsou ty, které jsou nezávislé na důchodu (všimněte si, že u toho Ca není žádné Y). Naopak indukované jsou ty veličiny, které jsou závislé na důchodu (všimněte si, že u toho malého c je ještě důchod Y). Investice jsou celé nezávislé na důchodu, takže je můžeme klidně označit jako autonomní - Ia. Pokud tedy k autonomním veličinám budeme připisovat ještě malé písmeno a (jako značku, že jde o autonomní veličiny), tak naši rovnici AD můžeme přepsat do tvaru:
...
Klíčová slova:
dvousektor
třísektor
hospodářský růst
agregátní poptávka
inflace
nezaměstnanost
phillipsova křivka
Obsah:
- Dvousektor 5
Třísektor 12
Čtyřsektor 18
Identity v jednotlivých sektorech a tzv. dvojitý deficit 21
Model IS-LM 23
Křivka IS 23
Křivka LM 30
Rovnováha v modelu IS-LM 39
Vytěsňovací efekt 45
Otevřená ekonomika, platební bilance, mobilita kapitálu 50
Platební bilance, nominální a reálný kurz 50
Mobilita kapitálu 52
Křivka BP 53
Přizpůsobovací procesy 60
Hospodářský růst a rozvoj 82
Neoklasický model růstu 82
Teorie endogenního růstu 88
Ekonomie strany nabídky 91
Reálné hospodářské cykly 92
Nová ekonomie 98
Očekávání a reakce 102
Agregátní poptávka 104
Keynesův efekt 106
Pigoův efekt, vnitřní a vnější peníze 107
Deflační impotence 111
Rovnice agregátní poptávky AD 113
Spotřební funkce 115
Hypotéza životního cyklu 117
Teorie permanentího důchodu 122
Agregátní nabídka 126
Klasický trh práce a makroekonomické souvislosti 126
Lucasova křivka - jak funguje? 130
Investiční funkce 135
Investiční multiplikátor a akcelerátor 138
Reakce investic a spotřebních výdajů na změnu úrokové míry 140
Indukované investice 140
Investice do fixního kapitálu (strojů, zařízení) 142
Investice do bytové výstavby (do domů) 144
Investice do zásob (výrobky, materiál) 147
Inflace a nezaměstnanost 149
Cenová hladina a inflace 149
Měření inflace 149
Akcelerace inflace a dezinflace 151
Deflace 151
Kvantitativní rovnice směny 152
Druhy inflace 155
Závažnost inflace 157
Monetizace státního dluhu 157
Inflační daň 157
Obětní poměr 160
Snižování inflace 161
Zaměstnanost 164
Nezaměstnanost 172
Phillipsova křivka 178
Původní Phillipsova křivka 178
Rozšířená Phillipsova křivka o inflaci 180
Phillipsova křivka v krátkém a dlouhém období 181
Dodatek č. 1 AS rozšířená o inflaci a očekvání 186
Dodatek č. 2 Způsoby vyjádření měnového kurzu 193
Dodatek č. 3 Mzdová strnulost 195
Dodatek č. 4 Odvození AS ve čtyřech krocích 199
Dodatek č. 5 Ekonomický rozvoj 203
Dodatek č. 6 Monetární a fiskální politika v modelu IS-LM 206
Dodatek č. 7 Poptávka po penězích - teorie držby peněz 214
Dodatek č. 8 Náklady spojené s nezaměstnaností a inflací 218
Dodatek č. 9 Spotřeba empirie 224
Dodatek č. 10 Keynesiánsk a klasická křivka AS a politiky ovlivňování 229
Dodatek č. 11 Důchodová rychlost obratu peněz 240
Dodatek č. 12 Nabídka peněz 243
Dodatek č. 13 Rovnováha na peněžním trhu - Pooleova analýza 246
Dodatek č. 14 Rozpočtové deficity, inflace a úroková míra 250
Dodatek č. 15 Dlouhodobý růst, problémy a zdroje, produkční funkce 254
Dodatek č. 16 J- křivka 259
Zdroje: 262