Popis:
Průmyslové podniky celého světa používají při výrobě strojních součástí z různých materiálů (kovových - oceli, litiny, slitiny Al, slitiny Cu, slitiny Ni, slitiny Ti, nekovových - keramika, vláknově vyztužené kompozity, atd.) různé metody obrábění, z nichž největší podíl tvoří soustružení, frézování a vrtání. K odebírání třísky a vytváření nových povrchů požadovaného tvaru, rozměrů a jakosti musí být k dispozici řezný nástroj, jehož břit má odpovídající houževnatost a současně vysokou tvrdost v oblasti ostří, která nesmí příliš poklesnout ani při vysokých pracovních teplotách.
Soudobé řezné nástroje pro strojní obrábění jsou vyráběny z různých materiálů, od nástrojových ocelí (zejména rychlořezných), přes slinuté karbidy (bez povlaků i s tvrdými, otěruvzdornými povlaky), cermety (včetně povlakovaných), řeznou keramiku (včetně povlakované) až po supertvrdé materiály (syntetický diamant a kubický nitrid boru). Tento široký sortiment materiálů je důsledkem dlouholetého a intenzivního výzkumu a vývoje v dané oblasti a má úzkou souvislost s rozvojem konstrukčních materiálů, které je třeba efektivně obrábět, i s vývojem nových obráběcích strojů, zejména s číslicovým řízením. Prakticky každý nový druh nástrojového materiálu znamenal posunutí použitelných řezných rychlostí k vyšším hodnotám. V současné době, ani v blízké budoucnosti, nelze očekávat objevení zcela nového řezného materiálu, proto je úsilí výzkumných týmů všech významných výrobců nástrojů a nástrojových materiálů zaměřeno spíše na specifikaci optimálního využití již známých materiálů, s velmi přesným vymezením aplikačních oblastí.
Aplikační oblasti materiálů pro řezné nástroje jsou vymezeny jejich fyzikálními (měrná hmotnost, velikost zrna, součinitel tření), chemickými (inertnost, stálost), tepelnými (teplota tavení, pracovní teplota, tepelná vodivost, délková roztažnost,) a mechanickými vlastnostmi (tvrdost, modul pružnosti, pevnost v tlaku a ohybu, lomová houževnatost). Nástrojové materiály s vysokou tvrdostí lze použít při vyšších řezných rychlostech a malých průřezech třísky (dokončovací obrábění), kde převládá spíše tepelné zatížení nad mechanickým, materiály s vysokou houževnatostí lze použít při vyšších posuvových rychlostech (hrubovací obrábění), kde v důsledku většího průřezu třísky převládá mechanické zatížení nad tepelným.
Klíčová slova:
karbidy
cermety
keramika
tvrdé materiály
nástroje
kobalt
Obsah:
- 1. Úvod 4
2. Slinuté karbidy 6
2.1. Historický vývoj 6
2.2. Nepovlakované slinuté karbidy 14
2.3. Povlakované slinuté karbidy 6
3. Cermety 87
3.1. Historický vývoj 87
3.2. Výchozí materiály a jejich vlastnosti 91
3.3. Výroba 94
3.4. Struktura a vlastnosti 99
4. Řezná keramika 110
4.1. Historický vývoj 111
4.2. Výchozí materiály a jejich vlastnosti 113
4.3. Rozdělení a značení 120
4.4. Výroba 122
4.5. Struktura a vlastnosti 129
5. Supertvrdé řezné materiály 140
5.1. Diamant 145
5.2. Kubický nitrid boru 149
6. Literatura 151
7. Přílohy 167
7.1. Slinuté karbidy firmy Böhlerit 167
7.2. Nástrojové materiály firmy Ceramtec 168
7.3. Nástrojové materiály firmy Ceratizit 171
7.4. Nástrojové materiály firmy De Beers 175
7.5. Keramické materiály firmy Dynacer 176
7.6. Nástrojové materiály firmy General Electric 178
7.7. Nástrojové materiály firmy Iscar 179
7.8. Nástrojové materiály firmy Kennametal 180
7.9. Nástrojové materiály firmy Korloy 182
7.10. Polykrystalický kubický nitrid boru firmy Kyocera 182
7.11. Slinuté karbidy firmy Mitsubishi 182
7.12. Cermety firmy NGK Spark Plug 183
7.13. Cermety firmy North American Carbide 183