Popis:
Klíčem k úspěšnému řízení je rozhodování. Proces rozhodování začíná vždy, když se objeví problém. Manažer problém většinou nejdříve pojmenuje, definuje, pak formuluje cíle jeho řešení, zkoumá faktory, které ho ovlivňují, podmiňují a limitují a odhaduje možné varianty řešení. Na závěr vybere subjektivně nejlepší postup řešení s cílem nalézt optimální řešení problému. Tento proces analýzy problému má dvě základní formy: kvalitativní a kvantitativní. Při použití pouze kvalitativního přístupu spoléhá manažer na osobní úsudek nebo na zkušenosti, získané při řešení podobného problému. Takový způsob rozhodování je nazýván empiricko-intuitivním a mnohdy může stačit ke kvalitnímu rozhodnutí. S růstem složitosti řešeného problému je však nutné kombinovat čistě kvalitativní přístup s kvantitativní analýzou problému.
Kvantitativní analýza problému se uplatní tehdy, nejsou-li zkušenosti s dřívějšími podobnými problémy nebo je problém tak rozsáhlý a komplexní, že vyžaduje důkladnou analýzu založenou na exaktních vědeckých základech. Použití kvantitativních metod je však časté i při řešení opakovaných jednoduchých problémů, kdy šetří čas manažera, příp. jeho řešitelského týmu.
Kvantitativní základy pro rozhodování poskytuje operační výzkum. Manažer vyzbrojený metodami operačního výzkumu je schopen kvalifikovaně jak dlouhodobě plánovat rozvoj ve svěřené oblasti, tak i řešit každodenní problémy manažerské praxe. Management potřebuje od operačního výzkumu shromáždit a interpretovat data, konstruovat matematické modely a podrobovat je experimentům, předvídat chování ekonomických systémů a vytvářet tak předpoklady pro kvalifikovaná rozhodnutí. Mezi manažery a specialisty operačního výzkumu musí existovat úzká spolupráce a dělba práce.
Klíčová slova:
operační výzkum
optimalizační model
simplexová metoda
klasifikace
optimalizace
Obsah:
- Obsah
Předmluva -6-
1. Operační výzkum jako nástroj řízení -7-
1.1 Úvod -7-
1.2 Charakteristika operačního výzkumu -7-
1.3 Postup při řešení úloh operačního výzkumu -9-
1.4 Oblasti aplikace operačního výzkumu -15-
1.5 Metody a prostředky operačního výzkumu -16-
2. Lineární optimalizační model -20-
2.1 Úvod -20-
2.2 Obecný matematický model, základní pojmy -22-
2.3 Aplikace lineárního optimalizačního modelu -23-
2.4 Formulace typických modelů úloh lineárního programování -31-
2.5. Dualita -48-
2.6. Simplexová metoda -53-
2.7 Distribuční metoda -64-
3. Stochastické modely ekonomických procesů -77-
3.1. Úvod -77-
3.2. Stochastické procesy markovského typu -77-
3.3. Stochastické procesy s hodnocením a jejich optimální řízení -81-
3.4. Procesy se spojitým časem -82-
4. Modely hromadné obsluhy -86-
4.1 Úvod -86-
4.2 Základní prvky modelů hromadné obsluhy -86-
4.3 Klasifikace systémů hromadné obsluhy -88-
4.4 Použití modelů hromadné obsluhy -88-
4.5 Metody řešení modelů hromadné obsluhy -89-
4.6 Základní vlastnosti modelů hromadné obsluhy -89-
4.7 Jednoduchý exponenciální kanál -91-
4.8. Procesy množení a úmrtí -99-
4.9. Paralelně řazené exponenciální kanály (m/m/c/∞) -101-
4.10. Systémy s konečným počtem prvků (cyklické systémy) -108-
4.11. Optimalizační úlohy v systémech hromadné obsluhy -112-
5. Řízení zásob -115-
5.1. Úvod -115-
5.2. Základní pojmy teorie zásob -115-
5.3. Modely řízení zásob -117-
5.4. Klasifikace modelů řízení zásob -120-
5.5. Modely deterministické -120-
5.6. Modely stochastické -135-
6. Síťová analýza -139-
6.1 Úvod -139-
6.2 Základy teorie grafů -139-
6.3 Základní úlohy síťové analýzy -141-
6.4 Analýza kritické cesty -147-
Literatura -168-