Popis:
Název mikroskop pochází z řeckého slova mikros - malý a skopein - pozorovat. První použitelný mikroskop byl vynalezen kolem roku 1590 Holanďany Hansem a Zachariasem Jansennovými. Tento mikroskop využíval vyduté i vypouklé čočky a zvětšoval asi 60x. Anthony van Leeuwenhoek (1632 - 1723) zkonstruoval jednočočkový mikroskop zvětšující asi 270x. Tímto mikroskopem zkoumal nejrůznější vzorky např. květy, listy, kůži, vlasy, sperma i lidskou krev. Jako první viděl a popsal krevní buňky. Do vývoje mikroskopů zasáhli v 17. století i Galileo Galilei, Christian Huygens a britský geolog Robert Hook, který nejenom že popsal mikroskop, ale doložil svou práci řadou vyobrazení získaných při pozorování pomocí mikroskopu. Tím dokázal, že možnosti mikroskopu jsou s výhodou využitelné ve vědeckém výzkumu i v praxi. Mezi nejvýznamnější vynálezce a vědce v oblasti optiky 19. století patří Ernst Abbe (teoretická studie optických principů), Otto Schott (výzkum optického skla), August Kőhler (osvětlení mikroskopů) a Carl Zeiss. Poslední jmenovaný stál i u zahájení výroby mikroskopů v roce 1847.
Jednotlivé části (viz Obr. 1) mikroskopu můžeme rozdělit do dvou skupin, na mechanické části tvořené stativem s podstavcem, který v podstatě tvoří kostru mikroskopu a nese všechny důležité části, stolkem se svorkami na upnutí preparátu, mikrometrickým a makrometrickým šroubem a části optické tvořené okuláry, binokulární hlavicí, objektivy a kondenzorem.
Makrometrický šroub (makrošroub) slouží k hrubému zaostření tak, že přibližujeme nebo vzdalujeme stolek pro uložení preparátu od objektivů.
Mikrometrický šroub (mikrošroub) slouží k jemnému doostření.
Okuláry jsou základním optickým prvkem. Slouží ke zvětšení pozorovaného předmětu, obvykle mají zvětšení 10x. V našem případě jde o Huygensovy okuláry. V okuláru je umístěna kruhová clonka udávající zornému poli kruhový tvar a částečně eliminuje sférickou vadu a okulárový mikrometr pro proměřování preparátů.
Binokulární hlavice slouží k rozvodu světelných paprsků do okulárů, které jsou na ní umístěny.
Klíčová slova:
mikroskop
mikroorganismy
morfologie
barvení kvasinek
preparát
kvašení
povrchové stěry
Obsah:
- 1 Mikroskop - základní charakteristiky 4
2 Mikroskopování trvalých preparátů 9
3 Měření mikroorganismů 10
4 Příprava a barvení preparátů 13
4.1 Příprava nativního preparátu 13
4.2 Barvení bakterií 13
4.2.1 Pozitivní barvení 13
4.2.2 Negativní barvení 14
4.2.3 Gramovo barvení 15
4.2.4 Barvení dle möllera 16
5 Morfologie vláknitých mikromycet - plísní 17
6 Stanovení generační doby 24
7 Metabolismus kvasinek 27
8 Tvarová vyrovnanost kvasinek 30
9 Barvení kvasinek 33
10 Barvení bakterií mléčného kvašení 33
11 Boj proti mikroorganismům (teplota, uv záření, antibiotika) 34
12 Vliv vnějších podmínek na aktivitu mikroorganismů (teplota, ph, osmotický tlak) 37
13 Působení těžkých kovů, barviv a konzervantů 40
14 Vliv čištění nádob různými způsoby na mikroflóru 43
15 Povrchové stěry 44
16 Máselné kvašení 44
17 Antimikrobiální aktivita účinných látek z rostlin 45
18 Mikrobiologický rozbor vzorků potravin 46
18.1. Mikrobiologický rozbor koření 51
18.2 Rozbor potravin s nízkou vlhkostí a šťávy z mrkve 54
18.3 Rozbor mléčných výrobků 55
19 Mikrobiologický rozbor vody 56
20 Pcr (polymerase chain reaction) 58
21 Použitá a doporučená literatura 61