Popis:
1. Psychologie vyučování a výchovy a její úkoly
Psychologické zákonitosti procesu vzdělávání a výchovy (s přihlédnutím k věkovým a individuálním zvláštnostem člověka) zkoumá psychologie vyučování a výchovy.
Psychologii vyučování a výchovy můžeme definovat jako soustavu poznatků o zákonitostech změn navozených v osobnosti, chování a prožívání člověka během výchovně vzdělávacího procesu, jako vědu o psychologických zákonitostech biodromální edukace, vzdělávání a výchovy dětí, mládeže i dospělých. Jde o poznání změn, které vznikají v psychice a osobnosti žáků působením určitých kurikulárních obsahů a konkrétních pedagogů (J. Průcha, 1997).Tyto změny jsou žádoucí i nežádoucí výstupy, produkty a efekty edukace v oblasti kognitivních vlastností (např. znalosti, změny intelektuálních dovedností, slovní zásoba a terminologické vědomosti), kognitivně motorických a výrazových vlastností (např. řečových, rétorických, komunikativních, manuálně - pracovních), kognitivně motivačních vlastností (např. zájmy, přesvědčení, hodnotová orientace, názory a postoje) a kognitivně volních vlastností (např.cílevědomost, volní úsilí, rozhodnost, vytrvalost).
Psychologie vyučování a výchovy se zabývá aplikací psychologických poznatků v pedagogické praxi, tj. ve vyučování a výchově dětí, mládeže i dospělých. Zkoumá změny v osobnosti jedince podmíněné a navozené výchovně vzdělávacím procesem. Zdá se, že poznatek, citový zážitek, každý zvyk, mění nějak osobnost. Právě těmito změnami vyvolanými sociálními a výchovnými stimuly se zabývá pedagogická psychologie, která usiluje o řešení např.:
- otázek poznávání a utváření psychiky a osobnosti (personalizace) žáků (dětí i dospělých),
- problematiky osobnosti pedagogů a žáků a optimalizace jejich vztahů,
- zvláštností jednotlivých vývojových etap osobnosti ve vztahu k vyučování a výchově,
- problémů psychologických základů vyučovacího procesu,
- otázek účinnosti kvalifikačních didaktických postupů a vyučovacích stylů,
- předpokladů racionalizace vyučování a výchovné práce,
- motivace v pedagogickém procesu (význam potřeb, zájmů atd.),
- problémů učebních stylů, poznávací činnosti, a jejího rozvoje ve výchovně vzdělávacím procesu,
Klíčová slova:
psychologie
škola
směry
vyučovací styl učitele
tvořivost
socializace
Obsah:
- 1. Psychologie vyučování a výchovy a její úkoly
2. Vztah psychologie vyučování a výchovy k jiným vědám
3. Školy a směry v psychologii
4. Vztah pojmů vývoj, výchova a učení
5. Psychologie vyučování, psychodidaktika
6. Druhy učení, učební styly a strategie
7. Výsledky učení (vědomosti, dovednosti, návyky)
8. Zkoušení a klasifikace žáků (studentů)
9. Osobnost pedagoga
10. Vyučovací styl učitele
11. Školní výkonnost, příčiny školní neúspěšnosti
12. Psychologické problémy výchovy
13. Psychologie adaptace
14. Psychologie autoregulace a sebevýchovy
15. Formativní vlivy působící na osobnost
16. Vztahy mezi učitelem a žákem
17. Normalita a problémoví jedinci
18. Psychologie tvořivosti
19. Poznávání osobnosti v pedagogické psychologii
20. Pedagogicko-psychologické poradenství
21. Osobnost žáka a vývoj jeho socializace