Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Skripta z Managementu veřejné správy
«»
| Přípona .doc |
Typ skripta |
Stažené 2 x |
| Velikost 0,4 MB |
Jazyk český |
ID projektu 5841 |
| Poslední úprava 01.06.2015 |
Zobrazeno 1 383 x |
Autor: petr.cerny |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
6 Kreditů - kvalita:
90,2% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola ekonomická v Praze
- Fakulta:Fakulta managementu
- Kategorie:Nezařazené » Veřejná správa
- Předmět:Management veřejné správy
- Studijní obor:-
- Ročník:2. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:34 stran
1 Úvod do problematiky předmětu veřejná správa
let neustále klesá Se změnou společenských podmínek se měnily názory na pojetí veřejného sektoru. Začlenění odvětví ekonomiky do oblasti veřejného sektoru závisí na politických rozhodnutích daného státu, na jeho tradicích, politickém uspořádání a na převládajících směrech ekonomického myšlení.
Keynesiánská teorie (30.léta 20.století) znamenala zásadní předěl v pohledu na úlohu daní a státních zásahů do ekonomiky. Její vznik byl podmíněn potřebou řešit problémy vývoje tržní ekonomiky, které se projevily v období velké deprese na počátku 30. let 20. století. Základem keynesiánských nástrojů bylo ovlivňování úrovně agregátní poptávky. Tato teorie vedla k prudké expanzi veřejného sektoru, která však byla spojena s problémy jako byl sklon k deficitnímu financování, neefektivnost přezodělovacích procesů a růst daňového zatížení. Toto učení bylo kritizováno monetaristy. Po druhé světové válce se zformoval ekonomický směr označovaný jako moderní neoliberalismus, který kritizoval keynesiánské nadměrné a nesystémové zásahy do ekonomiky formou fiskální expanze. Připouštěli sice potřebnost hospodářské politiky, ale uznávali pouze „tržně konformní“ zásahy státu. Věnovali více pozornosti strukturální politice. V polovině 70. let se rozvinula nová konzervativní ekonomie, do níž se zařazoval i ekonomický směr monetarismus a ekonomie strany nabídky. Kladli důraz na automatické tržní mechanizmy, které jsou samy schopny udržet ekonomiku ve stavu optimálního využívání zdrojů a hospodářská politika má mít povahu stálých pravidel, které vytvoří stabilní rámec pro působení tržních sil. Snaha vyspělých zemí v současné době je snižovat daňové zatížení poplatníků, což má vliv na omezení přerozdělování státu. Velikost veřejných výdajů ve vztahu k HDP za posledních deset, čímž se mění velikost veřejného sektoru.
let neustále klesá Se změnou společenských podmínek se měnily názory na pojetí veřejného sektoru. Začlenění odvětví ekonomiky do oblasti veřejného sektoru závisí na politických rozhodnutích daného státu, na jeho tradicích, politickém uspořádání a na převládajících směrech ekonomického myšlení.
Keynesiánská teorie (30.léta 20.století) znamenala zásadní předěl v pohledu na úlohu daní a státních zásahů do ekonomiky. Její vznik byl podmíněn potřebou řešit problémy vývoje tržní ekonomiky, které se projevily v období velké deprese na počátku 30. let 20. století. Základem keynesiánských nástrojů bylo ovlivňování úrovně agregátní poptávky. Tato teorie vedla k prudké expanzi veřejného sektoru, která však byla spojena s problémy jako byl sklon k deficitnímu financování, neefektivnost přezodělovacích procesů a růst daňového zatížení. Toto učení bylo kritizováno monetaristy. Po druhé světové válce se zformoval ekonomický směr označovaný jako moderní neoliberalismus, který kritizoval keynesiánské nadměrné a nesystémové zásahy do ekonomiky formou fiskální expanze. Připouštěli sice potřebnost hospodářské politiky, ale uznávali pouze „tržně konformní“ zásahy státu. Věnovali více pozornosti strukturální politice. V polovině 70. let se rozvinula nová konzervativní ekonomie, do níž se zařazoval i ekonomický směr monetarismus a ekonomie strany nabídky. Kladli důraz na automatické tržní mechanizmy, které jsou samy schopny udržet ekonomiku ve stavu optimálního využívání zdrojů a hospodářská politika má mít povahu stálých pravidel, které vytvoří stabilní rámec pro působení tržních sil. Snaha vyspělých zemí v současné době je snižovat daňové zatížení poplatníků, což má vliv na omezení přerozdělování státu. Velikost veřejných výdajů ve vztahu k HDP za posledních deset, čímž se mění velikost veřejného sektoru.
Klíčová slova:
veřejná správa
veřejná moc
veřejný sektor
decentralizace
správní řízení
Obsah:
- Obsah 2
1 Úvod do problematiky předmětu veřejná správa 5
1.1 Veřejný zájem, veřejná moc a veřejná správa 5
1.2 Poslání a funkce veřejného sektoru 5
1.3 Veřejná správa 6
1.4 Formy uspořádání státu a veřejná vláda 7
1.5 Mocenské funkce státu 8
1.6 Vývoj veřejné správy na území ČR 8
1.6.1 Státní správa ve středověku 9
1.6.2 Období 1740-1850 9
1.6.3 Vývoj veřejné správy v období neoabsolutismu 10
1.6.4 Vývoj veřejné správy v konstituční éře 10
1.6.5 Období první republiky 11
1.6.6 Období let 1920-1927 12
1.6.7 Období let 1927-1938 12
1.6.8 Období druhé republiky 12
1.6.9 Období okupace 12
1.6.10 Vývoj po roce 1945 13
2 Úloha a postavení veřejné správy ČR v současnosti 14
2.1.1 Charakter veřejnoprávních činností 15
2.1.2 Funkce orgánů veřejné správy 15
2.1.3 Cíle a úkoly činností veřejné správy 16
2.1.4 Subjekty veřejné správy 16
2.1.5 Kompetence orgánů veřejné správy 16
2.1.6 Formy činnosti orgánů veřejné správy 17
2.1.7 Metody veřejné správy 18
2.2 Princip subsidiarity a decentralizace 18
2.3 Organizační výstavba veřejné správy 19
2.3.1 K jednotlivým principům výstavby organizací ve veřejné správě 20
2.4 Organizační modely ve veřejné správě 20
2.5 Subjekty veřejné správy a modely územní veřejné správy v ČR 21
2.6 Uspořádání veřejné správy v ČR 22
2.6.1 Orgány obce 23
2.7 Demokratický výkon samosprávy 24
3 Kontrolní mechanismy, rozhodovací procesy a reforma veřejné správy 25
3.1 Kontrolní mechanizmy ve veřejné správě 25
3.1.1 Kontrola vykonávaná veřejnou správou 26
3.1.2 Kontrola veřejné správy 27
3.2 Rozhodovací procesy 27
3.2.1 Subjekty správního řízení 28
3.2.2 Správní proces 29
3.2.3 Opravné prostředky a výkon rozhodnutí 30
3.3 Reforma veřejné správy 30
3.3.1 Orientace koncepce veřejné správy 30
3.3.2 Reforma územní veřejné správy 31
3.3.3 Modernizace ústřední státní správy 32
3.3.4 Reforma kvality a obsahu veřejné správy 32