Popis:
1 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ KATEGORIE
1.1 PODSTATA EKONOMICKÉ ČINNOSTI
Za základ ekonomického života lze považovat snahu člověka zpříjemnit si život, uspokojovat své potřeby. Proces uspokojení potřeby lze označit jako spotřebu. Člověk však naráží na zdrojovou omezenost, které mu příroda nabízí. Předměty, které člověk potřebuje popř., po kterých touží, označujeme jako tzv. ekonomické statky. Ekonomické statky neexistují v neomezené míře a je třeba je vyrábět, aby byly k dispozici. Základem ekonomického života je tedy nepřetržitá výroba statků a služeb - lidé vyrábějí proto, aby uspokojovali své potřeby (Macáková a kol., 2002).
Výroba je činnost, v rámci které dochází k přeměně přírodních zdrojů v ekonomické statky. Při této výrobě člověk používá vzácné statky, tzv. výrobní faktory - práci, půdu a kapitál.
1. Práce - jedná se o lidskou činnost vytvářející statky a služby, jejímž nositelem je člověk, který se však nerodí jako výrobní faktor. Práce jako výrobní faktor je limitovány mimoekonomicky co do množství a kvality. Odlišujeme tedy pojem pracovní síla, který znamená souhrn fyzických a duševních schopností člověka konat práci. Výsledkem použití práce je mzda.
2. Půda (přírodní zdroje) - půda je produktem přírody, avšak není volným statkem. Její množství přírodě nacházíme v omezené míře. Půda je vzácným statkem i přes to, že není výsledkem výroby, což se odráží v její ceně. Ti, kteří půdu vlastní jsou ve výhodě oproti těm, kteří ji nevlastní. Těmito výhodami se myslí pozemkové renty, a tedy důchody plynoucí z půdy. Půdu potřebuje zemědělská a lesní výroba, avšak je potřebná i ve stavebnictví za účelem stavebních pozemků (bydlení, továrny, sklady, správní budovy apod.). Půda je součástí přírodních zdrojů, kam zahrnujeme např. nerostné suroviny a přírodní materiály, jejichž množství je stejně jako u půdy omezené
3. Kapitál - jedná se o vyrobené statky za účelem výroby statků jiných, hovoříme o kapitálových statcích. Kapitál je tedy výsledkem předchozí výroby, který nebyl vyroben pro bezprostřední spotřebu, ale proto, aby se stal výrobním faktorem (např. hrábě, sklízecí mlátička, továrna atd.) Výsledkem použití kapitálu je zisk či úrok, jsou výnosem kapitálu. Rozlišovacím znakem kapitálu je účelovost vložených prostředků, snaha dosáhnout zisk (resp. úrok) a není důležité, zda tohoto zisku bude či nebude dosaženo. Zisk je hlavní hnací silou ekonomického rozvoje. Zvláštní formou kapitálu je technologie, kdy se nejedná o hmotné statky, avšak o myšlenky, originální řešení výrobního postupu apod.
Klíčová slova:
tržní ekonomika
proces řízení
manažerské funkce
strategické řízení
strategická analýza
typologie strategií
Obsah:
- 1 Základní ekonomické kategorie 7
1.1 Podstata ekonomické činnosti 7
1.2 Trh a tržní subjekty 8
1.2.1 Trh 8
1.2.2 Tržní subjekty 9
1.2.3 Teorie poptávky a nabídky 10
2 Podnikání v systému tržní ekonomiky 13
2.1 Pojetí podnikatelské činnosti 13
2.1.1 Vymezení podnikání 13
2.1.2 Životní křivka firmy 23
2.1.3 Subjekt podnikání jako produkční systém 27
2.1.4 Výpočet kapitálové potřeby 28
2.2 Majetková a kapitálová výstavba firmy 30
2.3 Hodnocení podnikatelské činnosti 31
2.4 Firemní kultura 31
2.4.1 Prvky firemní kultury 32
2.4.2 Typologie firemní kultury 34
2.4.3 Projevy firemní kultury 36
2.4.4 Faktory ovlivňující firemní kulturu 37
2.4.5 Změna firemní kultury 38
3 Manažer v procesu řízení 41
3.1 Management 41
3.1.1 Vývojové tendence managementu 41
3.1.2 Definice pojmu management 51
3.2 Manažer 55
3.2.1 Osobnostní charakteristiky manažera 55
3.2.2 Postavení manažerů v organizaci 57
3.2.3 Manažerské role dle mintzberga 58
4 Manažerské funkce 61
4.1 Plánování 62
4.1.1 Úroveň plánování 63
4.1.2 Technologie plánování 64
4.1.3 Struktura podnikového plánu 64
4.1.4 Podnikatelský plán 68
4.2 Organizování 69
4.2.1 Organizační systém podniku 70
4.2.2 Funkční versus procesní řízení 81
4.2.3 Organizační normy a procesní standardy 85
4.2.4 Delegování 88
4.3 Personální řízení 91
4.4 Vedení lidí 93
4.4.1 Motivace - motivační teorie 97
4.5 Kontrola 104
4.6 Komunikace v řízení 108
4.6.1 Komunikační proces 109
4.6.2 Komunikace v organizaci 111
4.7 Rozhodování 112
4.7.1 Prvky rozhodovacího procesu 113
4.7.2 Fáze rozhodovacího procesu 116
4.7.3 Modely rozhodovacího procesu 118
4.7.4 Metody rozhodování 118
4.7.5 Faktory ovlivňující kvalitu rozhodování 119
5 Strategické řízení 121
5.1 Složky strategického zaměření podniku 122
5.2 Proces strategického řízení 125
5.3 Strategická analýza vnějšího prostředí 129
5.3.1 Pest analýza 130
5.3.2 Ekonomické charakteristiky odvětví 132
5.3.3 Analýza hybných sil v odvětví 133
5.3.4 Analýza konkurence v odvětví 136
5.3.5 Analýza klíčových faktorů úspěchu 140
5.3.6 Rozbor konkurenčních subjektů 141
5.4 Strategická analýza vnitřního prostředí 144
5.4.1 Analýza zdrojů a kompetencí 145
5.4.2 Analýza portfolia 147
5.5 Formulace a výběr strategie 152
5.5.1 Generování strategických alternativ 152
5.6 Typologie strategií 154
5.6.1 Porterovy konkurenční strategie 157
5.6.2 Ansoffovy strategie 159
5.6.3 Integrační strategie 161
5.6.4 Strategie podle podílu na trhu 162
6 Seznam použitých zdrojů 164
7 Přílohy 169