Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Skripta z předmětu Vybrané aspekty ochrany životního prostředí
«»
| Přípona .doc |
Typ skripta |
Stažené 3 x |
| Velikost 1,3 MB |
Jazyk český |
ID projektu 6865 |
| Poslední úprava 02.11.2015 |
Zobrazeno 1 660 x |
Autor: blackmagic |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
6 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Česká zemědělská univerzita v Praze
- Fakulta:Fakulta životního prostředí
- Kategorie:Přírodní vědy » Ekologie a environmentalistika
- Předmět:Vybrané aspekty životního prostředí
- Studijní obor:-
- Ročník:5. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:59 stran
1 Úvod
Pojem životní prostředí je používaný ve dvojím významu. V užším slova smyslu z ekologického hlediska se jedná o podmínky potřebné pro určitý druh živého organismu k jeho plnému životu. V širším slova smyslu jde o označení celého souboru poznatků z mnoha vědních oborů nutných k ochraně a tvorbě těchto životních podmínek.
Ekologie je disciplina biologie zabývající se studiem vzájemných vztahů mezi živými organismy a prostředím. Pojem životní prostředí byl poprvé v ekologickém významu definován jako „soubor faktorů nutných k životu určitého organismu“ (Remtová 1996). Tato definice je označována jako definice statická a je obdobná definici životního prostředí uvedené v Zákonu o životním prostředí č. 17/1992 Sb. Statické definici byla vytýkána právě její statičnost, kde není dostatečně zdůrazněna existence dynamických a zpětných vazeb mezi živým organismem a prvky jeho prostředí. V roce 1967 na konferenci UNESCO v Paříži byla přijata definice norského profesora Wika. Podle této definice (dynamické) je životní prostředí část světa, se kterou je živý organismus ve stálé interakci, (kterou používá, mění a musí se jí přizpůsobovat). Této definici byla časem vytýkána nedostatečná propojenost vazeb. Nová definice životního prostředí byla pak přijata v roce 1979 na konferenci v Tbilisi. Podle této tzv. tbiliské definice je životní prostředí systém složený z přírodních, umělých a sociálních složek materiálního světa, které jsou a nebo mohou být s organismem ve stálé interakci (Remtová 1996). Tato definice přistupuje k životnímu prostředí jako k systému, který chápe jako celek složený z různých prvků vzájemně propojených vazbami, kdy změna kvality či kvantity jednoho prvku může způsobit změnu v kvalitě (kvantitě) jiného prvku.
Pojem životní prostředí je používaný ve dvojím významu. V užším slova smyslu z ekologického hlediska se jedná o podmínky potřebné pro určitý druh živého organismu k jeho plnému životu. V širším slova smyslu jde o označení celého souboru poznatků z mnoha vědních oborů nutných k ochraně a tvorbě těchto životních podmínek.
Ekologie je disciplina biologie zabývající se studiem vzájemných vztahů mezi živými organismy a prostředím. Pojem životní prostředí byl poprvé v ekologickém významu definován jako „soubor faktorů nutných k životu určitého organismu“ (Remtová 1996). Tato definice je označována jako definice statická a je obdobná definici životního prostředí uvedené v Zákonu o životním prostředí č. 17/1992 Sb. Statické definici byla vytýkána právě její statičnost, kde není dostatečně zdůrazněna existence dynamických a zpětných vazeb mezi živým organismem a prvky jeho prostředí. V roce 1967 na konferenci UNESCO v Paříži byla přijata definice norského profesora Wika. Podle této definice (dynamické) je životní prostředí část světa, se kterou je živý organismus ve stálé interakci, (kterou používá, mění a musí se jí přizpůsobovat). Této definici byla časem vytýkána nedostatečná propojenost vazeb. Nová definice životního prostředí byla pak přijata v roce 1979 na konferenci v Tbilisi. Podle této tzv. tbiliské definice je životní prostředí systém složený z přírodních, umělých a sociálních složek materiálního světa, které jsou a nebo mohou být s organismem ve stálé interakci (Remtová 1996). Tato definice přistupuje k životnímu prostředí jako k systému, který chápe jako celek složený z různých prvků vzájemně propojených vazbami, kdy změna kvality či kvantity jednoho prvku může způsobit změnu v kvalitě (kvantitě) jiného prvku.
Klíčová slova:
globální problémy
životní prostředí
ovzduší
půda
doprava
výhody
emise
ekologická zátěž
Obsah:
- 1 Úvod 5
2 Globální problémy životního prostředí 6
2.1 Globální klimatické změny 6
2.2 Porušování ozonové vrstvy 9
2.3 Kyselé srážky (kyselá atmosférická depozice) 11
2.4 Ohrožení biologické diverzity 11
2.5 Problémy dalekosáhlého dopadu 12
Degradace půdy (ohrožení) 12
Kontaminace vodních toků, moří a oceánů 12
Produkce odpadů (kvantita, toxicita, radioaktivita) 12
Úbytek lesních porostů 12
Růst světové populace 12
Průmyslový růst a spotřeba přírodních zdrojů 13
Hrozba potravinové krize 13
Hrozba energetické krize 13
3. Ovzduší v životním prostředí 13
3.1 Znečišťování, znečištění ovzduší 13
3.2 REZZO (sledování emisí) 14
3.3 Látky znečišťující ovzduší 15
3.4 Účinky znečišťujících látek 15
Vliv znečištěného ovzduší na lesy 16
Vliv znečištěného ovzduší na zemědělskou výrobu 17
4 Půda a životní prostředí 17
4.1 Hlavní funkce půdy: 18
4.2 Kontaminace půd rizikovými látkami 19
5 Voda a životní prostředí 20
Význam vody v životním prostředí 21
Voda v krajině 21
5.1 Škodlivé látky ve vodě a klasifikace povrchových vod 22
5.2 Znečištění vodních zdrojů 23
6 Odpady, jejich vznik, využití a likvidace 24
7 Doprava a životní prostředí 24
Ukazatel - ekonomické výkony 25
Ukazatel - vybavení vozidel katalyzátory v ČR 25
Ukazatel - vývoj stupně motorizace v ČR 26
Ukazatel - prodej a prognóza prodeje pohonných hmot v ČR 26
Ukazatel - ekonomická výkonnost a zátěž životního prostředí 26
7.1 Znečištění ovzduší emisemi 26
Ukazatel emisí 26
Ekonomická efektivnost a emise 29
Plyny výfukové 29
Znečišťující látky v emisích z dopravy 30
Perzistentní látky 30
Metodika bilancování perzistentních látek v emisích 30
Celkové emise PAU v ČR 31
Celkové emise PCDD v ČR 32
Celkové emise PCDF v ČR 32
Celkové emise PCB v ČR 32
Ekologické dopady emisí z dopravy 33
7.2 Spotřeba neobnovitelných surovin 34
Nízká cena 34
Spotřeba energie 34
7.3 Hluk a vibrace 34
7.4 Znečištění půdy a vody při únicích PHM 35
Nehody 35
7.5 Zábor půdy při výstavbě komunikací 35
7.6 Odpady 36
7.7 Vliv na organickou složku 36
7.8 Vliv na životní styl, sociální hodnoty 37
7.9 Vliv nehodovosti 37
7.10 Výhody dopravy 37
Výhody kamionové dopravy 37
Výhody osobní dopravy 37
7.11 Praxe zásahu u dopravních nehod 37
Výzva 37
Zásah a následná opatření 38
Postup při úniku nebezpečných látek 38
8. Ekologické zátěže a způsoby sanace 40
8.1 Úvod 40
8.2 Klasifikace ekologických zátěží 40
8.3 Klasifikace a výběr technologie ochrany a sanace 43
Klasifikace typů opatření 43
Klasifikace opatření podle aktivity 44
Klasifikace podle řízených a využívaných procesů 44
Klasifikace podle mechanismu odstranění či zneškodnění 48
Klasifikace podle místa uvolnění a zneškodnění 49
Klasifikace podle místa uvolnění a zneškodnění 49
Klasifikace podle stupně ověření 49
Hlavní faktory ovlivňující výběr ochranných opatření 49
8.4 Metody aktivní ochrany - sanační technologie 50
8.5 Výhody a nevýhody jednotlivých metod 52
8.6 Čištění zemin a odpadů znečištěných kapalnými organickými látkami skupiny PHM 52