Popis:
1.1 Citace z „Kubeš, J. - Teoretická Geografie“
...
2. DEFINICE GEOGRAFIE
Objekt studia vědního oboru - „prostor“ ve kterém se obor pohybuje.
Objektem studia geografie je krajinná sféra. V tomto objektu se pohybuje velká část vědních oborů, ale pouze geografie se pohybuje v celé krajinné sféře, ve všech jejích dílčích sférách.
Předmět studia geografie je analýza prostorového rozmístění geografických objektů a jevů v krajině (1), analýza vztahů mezi krajinnými sloţkami (2), analýza vztahů mezi územními jednotkami krajiny (regiony, typologickými územními jednotkami), i jednotlivými geografickými objekty (3) a analýza zákonitostí týkajících se bodů 1, 2, 3 a také vývoje krajiny a jejích sloţek (4). Pod termínem vztahy rozumíme vztahy vzájemné polohy (a), vztahy podmíněností v krajině (b) a také měřitelné toky (pohyby) energie, materiálů, informací, bioty a lidí v krajině (c).
Jiná definice geografie - geografie analyzuje prostorovou strukturu krajiny a její formování.
Charakteristické rysy geografie - geografie je vědou na rozhraní přírodovědných a společenskovědných (humanitních) oborů (1), coţ přináší problémy (zařazení geografie do skupin oborů, fakult, sloţitost studia, …), ale i výhody (interdisciplinární spolupráce, schopnost řešit problémy typu společnost x přírodní sloţky krajiny). Dalším rysem geografie je její prostorovost, prostorový (územní) přístup (2) - geografie vysvětluje realitu především na základě poznání a zdůvodnění jejího prostorového uspořádání. Jiným rysem geografie je komplexita objektu a předmětu studia (3) a z toho vyplývající sloţitost řešených problémů, jejich obtíţná formalizace, … Z toho někdy plyne určitá povrchnost bádání, tendence k popisu rozmanitosti krajiny bez jejího vysvětlování a malá snaha řešit aktuální problémy v krajině. Dalším rysem geografie je její prostorově hierarchický přístup ke krajině (4). Geografie má nezastupitelnou všeobecně vzdělávací funkci (5) znalost geografie regionu, státu, Evropy, světa, znalosti typů základních struktur krajiny, povědomí o globálních problémech, apod., je důleţitou součástí vzdělání obyvatel. V některých sférách činností a bádání mimo geografii je znalost geografie nezbytná pro úspěch v těchto činnostech a bádáních (6), to se týká např. organizování rekreace a cestovního ruchu, zemědělství a lesnictví, prostorového plánování, regionálních srovnávání ekonomické úrovně, ţivotního stylu, kvality ţivota, atp. Některé vědní obory a disciplíny si přivlastňují část sféry působení (předmětu) geografie z důvodu potřeby vysvětlení prostorového uspořádání tímto oborem (disciplínou) analyzovaných jevů a objektů (7).
3. VNITŘNÍ STRUKTURA GEOGRAFIE (GEOGRAFICKÉ DISCIPLÍNY)
Podle M. Hampla lze v prvním kroku vymezit v rámci geografie čtyři hlavní disciplíny:
1. Teoretickou geografii
2. Systematickou geografii (obsahuje Fyzickou geografii a Sociální geografii)
3. Regionální geografii
4. Geografické metodologické disciplíny
Klíčová slova:
obyvatelstvo
reprodukce
migrace
demografie
urbanizace
reurbanizace
sociokultura
Obsah:
- 1 Úvod, definice -5-
1.1 Citace z „kubeš, j. - teoretická geografie“ -5-
1.2 Předmět geografie obyvatelstva, její vnitřní členění a postavení v systému věd -7-
Geografie obyvatelstva -9-
2 Základní zdroje dat a kritická práce s nimi -9-
2.1 Územní jednotky, za které máme počty obyvatel -9-
2.2 Způsob šetření -11-
2.3 Hustota zalidnění -12-
2.3.1 Geografický (populační) medián a geografický střed obyvatelstva -14-
2.3.2 Geografický (populační) potenciál -14-
2.3.3 Lorenzova křivka -15-
2.3.4 Webbův graf -15-
3 Geografické rozmístění obyvatelstva -15-
3.1 Charakteristiky rozloţení obyvatelstva ve světě -15-
3.2 Vztah mezi vývojem relativní nerovnoměrnosti a řádovostí systémů -17-
4 Přirozená reprodukce obyvatelstva -17-
4.1 Ukazatele -18-
4.1.1 Absolutní údaje -18-
4.1.2 Hrubé míry porodnosti (natality) a úmrtnosti (mortality) -18-
4.1.3 Specifické míry -18-
4.1.3.1 Plodnost (fertility) -18-
4.1.3.2 Obecná míra plodnosti -18-
4.1.3.3 Obecná míra úmrtnosti -19-
4.1.3.4 Kojenecká úmrtnost -19-
4.1.4 Souhrnné ukazatele -19-
4.1.4.1 Demografická síť (lexisův diagram) -19-
4.1.4.2 Konečná (generační) plodnost -19-
4.1.4.3 Specifické plodnosti -19-
4.1.4.4 Úhrnná plodnost -20-
4.1.4.5 Střední délka ţivota při narození (naděje doţití) -20-
4.1.4.6 Hrubá míra reprodukce -20-
4.1.4.7 Čistá míra reprodukce -21-
4.1.5 Metoda standardizace -21-
4.1.5.1. Přímá standardizace -21-
4.1.5.2 Nepřímá standardizace -21-
4.1.6 Další ukazatele -22-
4.1.6.1. Index maskulinity -22-
4.2 Porodnost (natalita) -22-
4.3 Úmrtnost (mortalita) -23-
4.3.1 Specifická úmrtnost -24-
4.3.2 Hlavní příčiny úmrtí -25-
4.3.3 Vztah úmrtnosti město × venkov -25-
4.4 Demografická revoluce -26-
4.4.1 Fáze demografické revoluce -26-
4.4.2 Druhá demografická revoluce -29-
4.4.3 Problém aids -30-
5 Migrace -31-
5.1 Úvod do migrace -31-
5.1.1 Filosofická podstata mobility -31-
5.1.2 Definice migrace v širším kontextu prostorové mobility -32-
5.1.3 Podmíněnost prostorového chování populace -33-
5.2 Globální revoluce moderní doby -34-
5.3 Teorie migrace -34-
5.3.1 Nejdůleţitější zákonitosti a teoretické koncepty migrace -35-
5.3.2 Koncepty aplikované spíše na mezinárodní migraci -37-
5.3.3 Snahy o vytvoření komplexnější teorie -38-
5.3.4 Aplikace migračních teorií na českou republiku -39-
5.4 Statistika migrace a mobility -39-
5.4.1 Hlavní zdroje statistických dat -39-
5.4.2 Ukazatele migrace -41-
5.5 Pravidelnosti migrace a faktory modifikující migraci -42-
5.5.1 Pravidelnosti migrace -42-
5.5.2 Nejobecnější faktory modifikující migraci -43-
5.6 Mezinárodní migrace -44-
5.6.1 Determinanty mezinárodní migrace -44-
5.6.2 Význam mezinárodní migrace -45-
5.6.3 Hlavní směry a parametry migrace -46-
5.7 Vnitřní migrace v české republice -49-
5.7.1 Historická fakta -49-
5.7.2 Migrace v praze -50-
6 Dojíţďka za prací -50-
6.1 Základní charakteristiky -51-
6.2 Dojíţďkové regiony -51-
6.3 Řády dojíţďkovosti a funkce s nimi spjaté -52-
6.3.1 Dojíţďkové procesy -52-
7 Struktura obyvatelstva -55-
7.1 Věková struktura -56-
7.2 Struktura obyvatelstva podle pohlaví -57-
8 Demografické prognózy a projekce -58-
8.1 Prognózy -58-
8.1.1 Extrapolace celkového počtu obyvatel -58-
8.1.2 Komponentní (demografická) metoda -59-
8.2 Projekce -59-
9 Sociokulturní struktura obyvatel -60-
9.1 Jazyková struktura světa -60-
9.2 Etnická struktura -60-
9.2.1 Šíření člověka po zemi -61-
9.2.3 Etnicita -62-
9.3 Náboţenská struktura -65-
9.3.1 Dělení -66-
9.3.2 Náboţenská struktura v číslech a faktech -68-
9.3.3 Religiozita v české republice -70-
9.3.4 Pět světových náboţenství (p. kábrt) -70-
Geografie sídel -74-
10 Sídelní systém -74-
10.1 Vnitřní struktura a vnitřní fungování sídel -74-
10.1.1 Venkovská sídla -74-
10.1.2 Teorie cbd (central business district) -76-
10.2 Vývoj osídlení -78-
10.2.1 Vývoj sídelního systému -78-
10.2.2 Funkční specializace sídel -78-
10.3 Vznik a vývoj měst -78-
10.4 Ekonomická hierarchie sídel -80-
11 Teorie centrálních míst -81-
11.1 Christallerova teorie centrálních míst -81-
11.2 Pravidlo velikostního pořadí měst (zippfovo pravidlo) -86-
12 Proces urbanizace -88-
12.1 Urbanizace -88-
12.1.1 Stupeň urbanizace -88-
12.1.2 Prostorové vymezení urbánního prostředí -89-
13 Základní vývojové trendy sídelních systémů -92-
13.1 Urbanizace -92-
13.2 Suburbanizace -93-
13.3 Desurbanizace -94-
13.4 Kontraurbanizace -94-
13.5 Reurbanizace -94-