Popis:
Analýza povahy lidské společnosti a mechanismů jejího fungování je záležitost natolik komplexní, že každý pokus o syntézu se jeví jako krajně problematický. Nicméně, jednotlivé oblasti sociologického poznání prošly v průběhu posledního půldruhá století přece jen více či méně kumulativním vývojem. Konec dvacátého století je dobrou příležitostí k bilancování.
Knižnice Základy sociologie chce takové bilancování provést, a to převážně v rovině teorií středního dosahu. Nabízí proto přehled jednotlivých disciplín sociologického bádání, seznamuje s jejich hlavními výsledky, ale též s podstatnými názorovými střety a s tématy, jež tvoří osu probíhajících, dosud neuzavřených diskusí. Záměrem edice je poskytnout nejen sociologům, ale také širší odborné veřejnosti a dalším zájemcům zasvěcenou informaci o aktuálním stavu poznání společnosti.
Sociologie vznikla a dosud se rozvíjí převážně jako věda o průmyslové, urbanizované a demokratizované společnosti. Podat nástin jejího poznání z perspektivy konce tisíciletí je o to riskantnější, že žijeme v době, jež je některými označována za počátek doby postmoderní. Podobné označení by nemělo znamenat znehodnocení toho, co se o sobě pracně dozvěděla doba moderní. To je další z důvodů vydávání této knižnice.
V průběhu několika let bude postupně publikováno deset svazků cdice. Každý z nich nás přiblíží ke standardu, jenž byl až dosud samozřejmostí pouze pro dvě či tři nejvyspělejší evropské země. Díky finanční podpoře Grantové agentury České republiky se tento standard stane brzy samozřejmostí i pro nás.
Klíčová slova:
sociologie
organizace
klasické období
chování
instituce
byrokracie
Obsah:
- Předmluva k ediční řadě základy sociologie 9
1. Studium formálních organizací 11
1.1. Formální organizace 11
1.2. Organizace a byrokracie 13
1.3. Hlavní obrysy vývoje sociologie organizace 15
2. Klasické období sociologie organizace 19
2.1. Sociologie organizace maxe webera 20
2.1.1. Rozdíl patrimoniální a byrokratické správy j 21
2.2. Byrokraticky řízená organizace / 23
2.2.1. Byrokracie v podmínkách legálního panství / 23
2.2.2. Předpoklady vzniku byrokracie j 25
2.2.3. Znaky moderní byrokracie podle maxe webera./ 27
2.2.4. Sociální důsledky byrokratické správy y 29
2.2.5. Ekonomické důsledky byrokratické správy,/ 30
2.2.6. Trvalost byrokratické formy organizace,/ 30
2.3. Henry fayol a principy řízení 31
3. Reakce na klasické období 35
3.1. Výzkum mezilidských vztahů 35
3.1.1. Elton may o 36
3.1.2. Cli. i. barnard a pronikání „mezilidských vztahů" do manažerské literatury 38
3.1.3. Homansova systematizace teorie mezilidských vztahů 39
3.2. Nové teorie lidské motivace 40
3.2.1. Hlavní body kritiky směru „human relations" 44
3.2.2. Společné rysy obou fází vývoje sociologie organizace 46
3.3. Analýza byrokratických dysfunkcí 47
3.3.1. R. k. merton a ritualismus byrokracie 48
3.3.2. R. k. merton a nezamýšlené důsledky jednání 52
3.3.3. P. selznick a nezamýšlené důsledky vyplývající z existence organizace 53
3.3.4. A. w. gouldner a nezamýšlené důsledky neosobní kontroly 55
3.3.5. Vnitřní rozpory weberova ideálního typu byrokracie 57
3.3.6. Empiricky založená kritika weberova ztotožnění byrokracie a racionality 58
4. Nové pohledy na organizované chování 61
4.1. Herbert a. simon a teorie omezené racionality 62
4.2. Olsonova koncepce kolektivního jednání 66
4.3. Kenneth arrow a cena placená za koordinaci lidských aktivit 68
4.4. Ekonomický přístup ke studiu netržních organizací 70
5. Organizace z pohledu hlavních paradigmat sociologie 73
5.1. Strukturně funkcionální pojetí organizace 73
5.1.1. Cíle organizace 75
5.1.2. Struktura organizace 77
5.1.3. Strukturní funkcionalismus a max weber 78
5.1.4. Gouldnerova kritika 79
5.2. Organizace z hlediska teorie konfliktu 80
5.2.1. Konflikty zájmů uvnitř organizací 81
5.2.2. Mocenský rozměr organizačních rituálů 83
5.2.3. Organizační struktura 84
5.3. Organizace z pohledu interpretativní sociologie 85
5.3.1. Organizace jako sociální konstrukt 86
5.3.2. Vznik organizací a jejich proměny 87
5.3.3. Vztah členů k organizaci a strategie aktérů 89
5.3.4. Zpětná racionalizace systému rozhodování 90
6. Nový pohled na povahu organizací 93
6.1. Fenomén byrokracie 93
6.1.1. Bludný kruh byrokracie 94
6.1.2. Novost crozierova přístupu 97
6.1.3. Crozierovo pojetí byrokratické osobnosti 99
6.1.4. Problém změny byrokratické organizace 101
6.2. Zablokovaná společnost 102
6.3. Aktér a systém 104
6.3.1. Zásady strategie jednání 107
6.3.2. Zdroje nejistoty 108
6.3.3. Crozierův vztah k funkcionalismu a k interpretativní sociologii 110
6.3.4. Použitelnost konceptu hry pro studium organizací 112
7. Nové pohledy na požadavky řízení - kontingenční teorie 115
7.1. Systémový přístup 115
7.2. Přístup kontingenční 117
7.2.1. Vývoj teorie vůdcovství 119
7.2.2. Orientace řízených zaměstnanců 121
8. Totální instituce 125
8.1. Nápravné instituce 125
8.2. Vojenské instituce 126
8.3. Léčebné instituce 127
8.4. Přínos ervinga goffmana 128
8.4.1. Typologie totálních institucí 129
8.4.2. Svět chovanců 130
8.4.3. Systém autority, systém privilegií a způsoby adaptace 132
9. Byrokracie 135
9.1. Paradoxy byrokracie 135
9.2. Hlavní obrysy vývoje názorů na byrokracii 138
9.3. Typologie byrokracie 140
9.4. Autorita administrativní a profesní 144
9.5. Studium úředníků i47
9.6. Obrana byrokracie i49
9.7. Formální organizace a odcizení 150
9.8. Byrokracie a demokracie 152
9.9. Alternativa k byrokracii - klady a zápory 153
10. Organizace vrámci společnosti 157
10.1. Organizační účinnost 158
10.2. Úspěšnost organizací a individuální výkon 1