Svět ve 20. století - materiál ke státnicím

SITUACE NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ
TECHNICKO-VĚDECKÁ REVOLUCE
• vznikaly nové výrobní postupy, začaly být používány nové materiály a nové zdroje energie
• v r. 1876 telefon (Alexander Bell), v r. 1877 gramofon (T. A. Edison), v r. 1878 oblouková lampa (František Křižík), v r. 1879 žárovka (T. A. Edison), v r. 1896 bezdrátový telegraf (Guglielmo Marconi)
• od r. 1881 vynálezy využívající dynamo, alternátor, transformátor a elektromotor (pohony tramvají, strojů v továrnách)
• parní stroj začal být koncem 19. stol. nahrazován lehčím spalovacím motorem (plynový, pak benzinový a naftový)
• v r. 1886 vytvořili Daimler s Carlem Benzem první automobil (20 km rychlost) - Benzův motor x Dieselův motor
• v r. 1903 bratři Wrightové zkonstruovali letadlo s benzínovým motorem - v r. 1906 Louis Blériot přeletěl kanál La Manche → během první světové války letadla schopné boje
• Louise Pasteur (očkování proti vzteklině), Robert Koch (tuberkulóza), Wilhelm Röntgen (rentgen), Pierre a Marie Currie (radioaktivita)
• koncentrace výroby do velkých podniků = koncentrace kapitálu (vlastní koncentrace - část zisku použita znovu jako investice do výroby, centralizace - spojení již hotových kapitálů do většího celku, vznik monopolů)
• kartely - samostatné podniky, které se dohodnou o cenách, rajonizaci a výši výroby
• syndikáty - ztrácejí samostatnost, výroba je samostatná, obchod je společný
• trasty - návaznost výroby, bývalí majitelé jsou nyní akcionáři, o fungování podniku rozhoduje správní rada
• koncerny - spojení více podniků, výroba na sebe nemusí navazovat, podnik je spojen bankami
• banky začaly poskytovat úvěry nově vytvářeným monopolům
• vývoz kapitálu - investování zisku v jiných zemích (střední, východní a jižní Evropa, kolonie) → střety koloniálních velmocí jako Anglie, Francie nebo Rusko a nekoloniálních států jako Německo, Itálie nebo USA (hospodářsky vyspělé státy, ale bez kolonií)
• na počátku 20. stol. přechod od kapitalismu volné konkurence k monopolistickému kapitalismu (imperialismu) DĚLNICKÉ HNUTÍ
• v r. 1899 publikoval Eduard Bernstein spis o evolučním socialismu (ovlivněn Marxem a fabiánským hnutím) - revidoval marxismus a zastával reformní cestu k socialismu
• na konci 19. stol. utvoření „levého směru” z Marxismu (ve Francii Jean Jaurés, v Rusku V. I. Lenin)
• Vladimír Iljič Lenin kritizoval antirevolucionářské Bernsteinovy názory - Lenin byl pro diktaturu proletariátu a budování bojeschopné strany (myslel si, že imperialismus spěje k zániku, a že se jedná o poslední fázi kapitalismu)
...