Popis:
Jednoznačně lze říci, že na prahu 60 až 70 let se ve světovém měřítku dostává do popředí otázka šetření všemi druhy energií a to především v souladu s řešením problematiky ochrany životního prostředí.
V roce 1966 zpracovala komise pod vedením P.H. Josta (Jost, H.P. Comittee on Lubrication. Tribolog Report, London 1966) zprávu, která se zabývala otázkami tření, opotřebení , mazání a tím souvisejícími energetickými úsporami. Lze říci, že tímto rokem je datován vznik nové vědy - TRIBOLOGIE, která v již zmíněné Jostově zprávě byla definována jako „Věda a technika vzájemného působení povrchů tuhých těles při jejich relativním pohybu a s praxí tím spojenou“.
Je naprostou samozřejmostí, že s danou problematikou úzce souvisí otázka zvyšování provozní spolehlivosti strojů a zařízení, takže je vlastně dám popud k řešení otázek vycházejících z tribologie, která jako taková získává charakter základní technické disciplíny, která využívá poznatky klasických technických a přírodních věd, což vede k chápání její podstaty a vývoje jako multidisciplinární vědy.
Klíčová slova:
tribologie
technická diagnostika
opotřebení
tření
tribodiagnostika
tribotechnika
technický stav
diagnostika
Obsah:
- 1. ÚVOD 5
1.1. Základní definice a terminologie . 5
1.2. Historický vývoj . 8
1.3. Technický, technologický a ekonomický význam . 9
2. TRIBOLOGIE 9
2.1. Všeobecná teorie . 9
2.1.1. Tribologický systém ... 10
2.1.2. Tribologické procesy .. 14
2.2. Kontaktní procesy .. 15
2.3. Tření 15
2.3.1. Kluzné tření . 20
2.3.2. Valivé tření .. 21
2.4. Opotřebení .. 22
2.4.1. Mechanizmy a druhy opotřebení . 23
2.5. Maziva 26
2.5.1. Vlastnosti maziv .. 28
2.5.2. Klasifikace maziv 34
2.5.3. Ekologicky odbouratelná maziva 36
2.5.4. Přísady do maziv . 36
2.6. Tribometrie 37
3. TRIBOTECHNIKA .. 44
3.1. Základní tribotechnický výklad vybraných strojních částí 44
3.1.1. Šroub, pružina, hřídel . 45
3.1.2. Ložiska a těsnění . 47
3.1.3. Ozubení .. . 62
3.1.4. Řetězy, ocelová lana, brzdy a spojky .. 66
3.2. Mazací soustavy a zařízení 70
3.2.1. Krátkodobé mazací soustavy a zařízení . 72
3.2.2. Dlouhodobé mazací soustavy a zařízení 73
4. TRIBODIAGNOSTIKA .. 97
4.1. Základní pojmy a úvod do problematiky .. 98
4.2. Rozdělení metod tribodiagnostiky . 99
4.3. Odběr vzorků pro analýzu . 100
4.4. Tribodiagnostická degradace maziva 101
4.4.1. Tribodiagnostika degradace mazacího oleje .. 102
4.4.1.1. Hodnocení fyzikálně chemických parametrů mazacího oleje 102
4.4.1.1.1. Kinematická viskozita 102
4.4.1.1.2. Bod vzplanutí .. 103
4.4.1.1.3. Obsah vody . 105
4.4.1.1.4. Číslo alkality a kyselosti . 106
4.4.1.1.5. Conradsonův karbonizační zbytek .. 107
4.4.1.1.6. Kapková zkouška 108
4.4.1.1.7. Celkové znečištění .. 111
4.4.1.2. Spektrální analýza mazacích olejů ... 114
4.4.1.3. Změna kvality mazacího oleje . 115
4.4.2. Tribodiagnostika degradace plastického maziva 116
4.4.2.1.Hodnocení plastických maziv .. 117
4.5. Tribodiagnostika opotřebení strojních systémů ... 119
4.5.1. Rozdělení metod . 119
4.5.2. Atomová spektrofotometrie 119
4.5.2.1. Atomová emisní spektrofotometrie . 120
4.5.2.2. Atomová absorpční spektrofotometrie . 120
4.5.3. Částicová analýza - ferografie 121
4.5.3.1. Podstata ferografie 121
4.5.3.2. Feroskopické vyhodnocení ... 123
4.5.3.3. Ferodenzimetrické vyhodnocení .. 125
4.5.4. Další metody 126
4.5.4.1. Polarografie .. 126
4.5.4.2. Voltametrie .. 127
4.5.4.3. Metoda RAMO 127
4.6. Příklady provozních měření . 127
4.6.1. Diagnostika hydraulických obvodů 127
4.6.1.1. Parametrické metody ... 128
4.6.1.2. Termodynamické metody 128
4.6.1.3. Vibroakustické metody 129
4.6.1.4. Tribodiagnostické metody ... 129
4.6.2. Vybrané příklady provozních měření . 130
4.6.2.1. Diagnostika motorových olejů 131
4.6.2.2. Diagnostika průmyslových a speciálních olejů 141
4.7. Multiparametrická diagnostika a tribodiagnostika 151
5. VÝZNAM TRIBODIAGNOSTIKY V KOMPLEXNÍM HODNOCENÍ
TECHNICKÉHO STAVU STROJŮ A ZAŘÍZENÍ .. 153
LITERATURA .. 154