Popis:
I. POČÁTKY: STAROVĚCÍ FILOZOFOVÉ A EKONOMIE, VLIV NA STŘEDOVĚKÉ MYŠLENÍ
A) EKONOMICKÉ MYŠLENÍ STAROVĚKU:
- názory se nevyskytují samostatně, ale jako součást náhledů na celek
- ekonomika = jedinou přirozenou formou naturální hospodářství (rodinné, pro uspokojování potřeb společnosti); proti směně za účelem zisku (později byl obchod přípustný, nesměl však být motivován ziskem); proti půjčování peněz na úrok (lichva); nejprospěšnější činností je zemědělství (jinak fyz. práce vnímána méněcenně); dělba práce chápana jako faktor ovlivňující kvalitu a produktivitu výrob.
Xenofón 5/4 st.př.n.l. - Oikonomikos (Jak má být vedená domácnost, nevěnoval se pouze naturálnímu hospodářství, ale projevoval zájem o trh a směnu, důraz kladen na zemědělství)
Platon (427 - 347 př.n.l.):
- „Republika“ (či „O státě“) - Politeia
zhroucení jeho ideálního státu Athény, a nevyhovovala ani Sparta
- ze znechucení vším konstruuje svůj ideální stát→3 vrstvy
o 3.stav - drobní řemeslníci, rolníci, žili normálně - pracují, obchodují
o 2.stav - vojáci - mají bránit stát, v době míru mají sportovat, nemají mít ani vlastnictví, ani rodinu
o 1.stav - vládcové=filozofové - řídí společnost, neměli mít vlastnictví, rodinu (měli-li děti, ty měly být odebírány od rodičů), obydlí, majetek, měli mít vše společné (i ženy)
- je označován jako první komunista
- jeho pojetí peněz je kartalistické - nahlížel na ně jako na pouhý symbol stvořený a garantovaný státem, ne jako na zboží
- absence soukromého vlastnictví u horních tříd měla být zárukou toho, že se budou řídit vyššími hodnotami→oligarchická vláda „přirozených“ kast měla být zárukou pořádku a stability (nevysvětlil ovšem, kdo do které kasty, a podle jakého kritéria bude patřit)
- Politeia byla pouhou utopií, stála na předpokladu, že společnost má svou přirozenou elitu, která se nemusí nikomu zodpovídat a která má v rukou vládu bez toho, aniž by k tomu bylo zapotřebí demokratických mechanismů,
- kdo chce být bohatý, nemůže být ctnostný
Klíčová slova:
filozofové
ekonomie
merkantelismus
karel marx
institucionalismus
ordoliberalismus
konzervatismus
Obsah:
- I. Počátky: starověcí filozofové a ekonomie, vliv na středověké myšlení
II. Merkantilismus - obchodní protekcionismus, období státní centralizace
III. Fyziokraté a heslo „laissez faire“, přirozenoprávní koncepce
IV. Klasická politická ekonomie - liberální koncepce a neviditelná ruka trhu
V. Karel marx a jeho pokračovvatelé
VI. Německá (ekonomická) historická škola a teze o dočasném protekcionismu, počátky sociálního státu
VII. Počátky marginální analýzy, neoklasická ekonomie (vývoj do poloviny 30. let 20. století)
VIII. Počátky institucionalismu v usa a new deal
IX. Ekonomický systém j. m. keynese a změna pohledu na úlohu státu v ekonomice
X. Německý ordoliberalismus a německý „hospodářský zázrak“
XI. Návrat ke konzervativnímu a liberálnímu pohledu: Chicagská škola, nová institucionální ekonomie v usa a hraniční ek. obory, neokonzervativní směry 2. pol. 20. století: monetarismus, teorie racionálních očekávání, veřejná volba, škola strany nabídky