Základy fyzické geografie - Meteorologie a klimatologie

Úvod
Meteorologie spolu s klimatologií patří mezi nejstarší přírodovědné disciplíny. Jejich vznik a rozvoj souvisel od počátku především s mnohostrannými možnostmi praktického využití poznatků o počasí a podnebí, ať už to bylo při vyhledávání míst vhodných k zakládání měst a osad, posuzování vhodnosti území pro zemědělskou výrobu, mořeplavectví a jiné.
Poslední desetiletí 20. století znamenala výrazný celosvětový vzestup zájmu o atmosférické vědy, mezi které meteorologie a klimatologie patří. Zejména aplikovaná meteorologie a klimatologie se staly velmi užitečným i populárním přírodovědným oborem mezi vědeckou i laickou veřejností.
Důvody zájmu o meteorologii a klimatologii lze hledat především v těchto oblastech:
» přibývá hmatatelných důkazů o existenci klimatických změn a narušení přirozeného stavu úplného klimatického systému,
» stále častější extrémní přírodní katastrofy mají zřetelně původ v meteorologických jevech a procesech a jsou doprovázené stále vyššími materiálními škodami, případně ztrátami lidských životů,
» studium klimatu souvisí s problematikou tvorby, ochrany a péče o životní prostředí a globálními environmentálními problémy.
Zemská atmosféra spolu s přízemní vrstvou představují významnou složku krajinné sféry. Vždyť biosféra, jejíž součástí je člověk, je nedílnou součástí fyzickogeografické složky krajinné sféry a je na klimatických podmínkách existenčně závislá.
Další důvody zvýšeného zájmu společnosti o klima jsou ryze praktické a korespondují s technickými, ekonomickými a sociálními aspekty úzce závislými na klimatu. Nutnost zvýšené produkce potravin a s tím související boj proti škůdcům, rostoucí potřeba a produkce elektrické energie a s tím spojené využívání netradičních zdrojů energie, těžba nerostných surovin, řešení vybraných ekologických problémů, ochrana zdraví obyvatelstva a mnohé další činnosti se realizují v těsných vazbách a souvislostech na stávající či možné meteorologické a klimatické jevy či procesy.