Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Home » Státnicové otázky » Ekonomie - vypracované státnicové okruhy ze společného programového základu
Ekonomie - vypracované státnicové okruhy ze společného programového základu
«»
| Přípona |
Typ státnicové otázky |
Stažené 1 x |
| Velikost 1,3 MB |
Jazyk český |
ID projektu 12735 |
| Poslední úprava 01.10.2018 |
Zobrazeno 540 x |
Autor: snoopydogg |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
18 Kreditů - kvalita:
84,6% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola podnikání
- Fakulta:-
- Kategorie:Ekonomika » Ekonomie
- Předmět:-
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:PDF dokument (.pdf)
- Rozsah A4:52 stran
1. Trh, nabídka, poptávka.
Vymezení trhu, odvozní tržní nabídky a tržní poptávky. Tržní rovnováha, tržní změny a obnova tržní rovnováhy.
Rozvoj dělby práce s sebou nesl stále větší potřebu směňovat vyprodukované komodity. Respektive nabízet vlastní produkci a za utržené peníze pořídit statky a služby nutné k uspokojení vlastních potřeb. S rozvojem dělby práce tak dochází ke vzniku a rozvoji směny a trhu.
Trh můžeme vymezit jako oblast ekonomiky, kde dochází ke směně. Trh lze také definovat jako oblast, kde dochází ke střetu nabídky a poptávky a utváření tržní ceny.
Pod pojmem trh si laik nejčastěji vybaví tržiště, kde prodejci nabízejí své zboží a návštěvníci toto zboží nakupují. Z definice trhu je ovšem zřejmé, že z čistě ekonomického hlediska trhem nechápeme konkrétní místo, ale jakousi institucionalizovanou podobu směny.
Na trh můžeme nahlížet z různých úhlů a odlišíme tak mnoho podob a úrovní trhu.
Z regionálního hlediska můžeme trh členit na:
Místní trh. Místní trh přestavuje trh pouze určité omezené oblasti v rámci národního celku. Například trh Jihomoravského kraje.
Národní trh. Národní trh představuje trh určitého státního celku. Například národním trhem je trh České republiky, trh německý, italský atd.
Světový trh. Světovým trhem rozumíme trh v celosvětovém měřítku.
Z hlediska předmětu směny můžeme identifikovat následující trhy:
Trh zboží a služeb. Trh zboží a služeb je trhem, kde jsou předmětem koupě a prodeje zboží a služby. Na tomto trhu je obchodováno s potravinami, oděvy, obilím atd. Jedna skupina tržních subjektů na trhu určité zboží či služby nabízí a snaží se je prodat, jiná skupina vstupuje na trh s cílem toto zboží či služby nakoupit.
Trh výrobních faktorů. Na trhu výrobních faktorů jsou předmětem „koupě“ a „prodeje“ výrobní faktory: tedy práce, půda a kapitál. Označení koupě a prodej je záměrně v uvozovkách, protože není označením přesným. Na trhu výrobních faktorů vstupuje jedna skupina aktérů s cílem pronajat výrobní faktor (nabídnout práci, pronajmout zařízení, půjčit přebytečné peněžní prostředky, pronajmout půdu). Druhá skupina chce tyto výrobní faktory najmout (najmout dělníky, půdu, obstarat peníze nutné k podnikání). V rámci trhu výrobních faktorů rozlišujeme trh práce, trh kapitálu a trh půdy.
Trh peněz. Trh peněz představuje další významnou kategorii. Úzce souvisí s trhem kapitálu. Má ovšem jistá specifika. Jedná se o oblast ekonomiky, kde se střetává nabídka a poptávka po penězích.
Vymezení trhu, odvozní tržní nabídky a tržní poptávky. Tržní rovnováha, tržní změny a obnova tržní rovnováhy.
Rozvoj dělby práce s sebou nesl stále větší potřebu směňovat vyprodukované komodity. Respektive nabízet vlastní produkci a za utržené peníze pořídit statky a služby nutné k uspokojení vlastních potřeb. S rozvojem dělby práce tak dochází ke vzniku a rozvoji směny a trhu.
Trh můžeme vymezit jako oblast ekonomiky, kde dochází ke směně. Trh lze také definovat jako oblast, kde dochází ke střetu nabídky a poptávky a utváření tržní ceny.
Pod pojmem trh si laik nejčastěji vybaví tržiště, kde prodejci nabízejí své zboží a návštěvníci toto zboží nakupují. Z definice trhu je ovšem zřejmé, že z čistě ekonomického hlediska trhem nechápeme konkrétní místo, ale jakousi institucionalizovanou podobu směny.
Na trh můžeme nahlížet z různých úhlů a odlišíme tak mnoho podob a úrovní trhu.
Z regionálního hlediska můžeme trh členit na:
Místní trh. Místní trh přestavuje trh pouze určité omezené oblasti v rámci národního celku. Například trh Jihomoravského kraje.
Národní trh. Národní trh představuje trh určitého státního celku. Například národním trhem je trh České republiky, trh německý, italský atd.
Světový trh. Světovým trhem rozumíme trh v celosvětovém měřítku.
Z hlediska předmětu směny můžeme identifikovat následující trhy:
Trh zboží a služeb. Trh zboží a služeb je trhem, kde jsou předmětem koupě a prodeje zboží a služby. Na tomto trhu je obchodováno s potravinami, oděvy, obilím atd. Jedna skupina tržních subjektů na trhu určité zboží či služby nabízí a snaží se je prodat, jiná skupina vstupuje na trh s cílem toto zboží či služby nakoupit.
Trh výrobních faktorů. Na trhu výrobních faktorů jsou předmětem „koupě“ a „prodeje“ výrobní faktory: tedy práce, půda a kapitál. Označení koupě a prodej je záměrně v uvozovkách, protože není označením přesným. Na trhu výrobních faktorů vstupuje jedna skupina aktérů s cílem pronajat výrobní faktor (nabídnout práci, pronajmout zařízení, půjčit přebytečné peněžní prostředky, pronajmout půdu). Druhá skupina chce tyto výrobní faktory najmout (najmout dělníky, půdu, obstarat peníze nutné k podnikání). V rámci trhu výrobních faktorů rozlišujeme trh práce, trh kapitálu a trh půdy.
Trh peněz. Trh peněz představuje další významnou kategorii. Úzce souvisí s trhem kapitálu. Má ovšem jistá specifika. Jedná se o oblast ekonomiky, kde se střetává nabídka a poptávka po penězích.
Klíčová slova:
trh
nabídka
poptávka
trh produkce
hospodářství
podnikání
politika
výstavba podniku
Obsah:
- 1. Trh, nabídka, poptávka.
Vymezení trhu, odvozní tržní nabídky a tržní poptávky. Tržní rovnováha, tržní změny a obnova tržní rovnováhy.
2. Chování spotřebitele na trhu zboží a služeb.
Užitek. Kardinalistická a ordinalistická verze užitku. Rovnováha spotřebitele při nákupu statků a její změny. Indiferenční křivky. Linie rozpočtu. Odvození individuální a tržní poptávky.
3. Produkční funkce a náklady firmy.
Produkční funkce firmy z hlediska krátkého a dlouhého období. Celkové, mezní a průměrné náklady a jejich odvození z hlediska krátkého a dlouhého období.
4. Dokonale konkurenční trh produkce.
Charakteristika dokonale konkurenčního trhu výstupu. Zlaté pravidlo maximalizace zisku. Rovnováha firmy působící na dokonale konkurenčním trhu z hlediska krátkého a dlouhého období.
5. Nedokonale konkurenční trh produkce.
Charakteristika nedokonale konkurenčního trhu produkce. Rovnováha firmy v prostředí monopolu, monopolistické konkurence a ve studentem vybraném modelu oligopolu.
6. Měření výstupu hospodářství.
Vymezení výstupu hospodářství, metody jeho měření. Rozdíly mezi domácím a národním, nominálním a reálným, hrubým a čistým produktem.
7. Nezaměstnanost a inflace.
Definice a měření nezaměstnanosti, druhy nezaměstnanosti. Definice a způsoby měření inflace, typologie inflace. Vztah nezaměstnanosti a inflace, Phillipsova křivka.
8. Krátkodobá rovnováha v uzavřené ekonomice.
Rovnovážný výstup ekonomiky. Krátkodobá rovnováha v modelu multiplikátoru. Rovnováha v modelu AS-AD.
9. Hospodářský růst a hospodářské cykly.
Zdroje dlouhodobého růstu výstupu. Příčiny a fáze cyklických výkyvů. Možnosti vlády a centrální banky při stabilizaci cyklů.
10. Otevřená ekonomika.
Mezinárodní obchod. Absolutní a komparativní výhoda. Vnější obchodní politika. Teorie parity kupní síly. Platební bilance, její struktura a souvislosti.
11. Základní pojmy veřejných financí, veřejný sektor Finanční vztahy, finanční operace, veřejné statky, veřejná správa, veřejné finance, veřejná volba, ziskový a neziskový sektor. Členění národního hospodářství podle Pestoffa, sektor domácností.
12. Státní rozpočet, příjmy a výdaje státního rozpočtu. Statický a dynamický pohled, rozpočtová soustava, rozpočtová pravidla, rozpočtové zásady, rozpočtová skladba, rozpočtové období, rozpočtový proces, rozpočtové provizorium. Klasifikace příjmů a výdajů. 1
13. Veřejný dluh, kraje a obce z pohledu veřejných financí. Veřejný dluh, státní dluh, deficit státního rozpočtu a jeho financování. Dluhové účetnictví. Schodky veřejných rozpočtů.
14.. Veřejný sektor. Opodstatnění existence neziskových organizací. Neziskové organizace ve veřejném a soukromém neziskovém sektoru. Specifika managementu neziskových subjektů v oblasti plánování, komunikace, organizování a kontroly.
15. Regionální a strukturální politika EU. Historický vývoj, charakteristika a opodstatnění vzniku EU. Nástroje regionální politiky, cíle strukturální politiky, základní principy, příčiny nerovnosti, pomoc novým členům, solidarita a soudržnost.
16. Právní formy podnikání (hlavní kritéria při rozhodování o formě podnikání; výhody a nevýhody podnikání FO a PO; charakteristika jednotlivých korporací).
17. Majetková a kapitálová výstavba podniku (bilanční princip; schematické rozdělení A a P; hlediska třídění položek v rozvaze; definice položek rozvahy; způsoby oceňování majetku; odepisování DM, zlatá bilanční pravidla)
18. Výsledek hospodaření podniku (definice nákladů a výnosů; zisk a ztráta; tvorba a rozdělení zisku; kalkulace; kalkulační vzorec a jeho význam; metody kalkulace)
19. Bod zvratu a rentabilita (členění nákladů podle jednotlivých kritérií; definice bodu zvratu; význam bodu zvratu; grafické znázornění; vymezení pojmu rentabilita; základní ukazatele rentability a jejich interpretace)
20. Peněžní toky v podniku (vymezení a struktura výkazu cash flow a jeho význam pro podnik; přímá metoda zjišťování CF; rozdíl mezi náklady a výdaji, výnosy a příjmy; v čem spočívá rozdíl CF a VH)