Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Mezinárodní vztahy - vypracované státnicové otázky
«»
| Přípona .doc |
Typ státnicové otázky |
Stažené 39 x |
| Velikost 1,1 MB |
Jazyk český |
ID projektu 9367 |
| Poslední úprava 09.01.2017 |
Zobrazeno 2 191 x |
Autor: clean.bandit |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
14 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Univerzita Karlova v Praze
- Fakulta:Fakulta sociálních věd
- Kategorie:Humanitní vědy » Politologie
- Předmět:Mezinárodní vztahy
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:122 stran
1) Filosofické a právní základy mezinárodních vztahů: Myšlenky a názory předních filosofů od antiky po současnost
Mezinárodní vztahy jsou vědní disciplína, která se zabývá vztahy mezi subjekty mezinárodních vztahů (samostatný stát, unie či federace států, mezinárodní organizace, politické strany, humanitární organizace) a na základě vyhodnocení vztahů mezi těmito subjekty se pokouší vysvětlit a předvídat mezinárodní konflikty a hledat způsoby jejich prevence.
Mezinárodní vztahy mají dle jedněch dlouhou historickou tradici sahající do doby před pěti tisíci lety do období staré Číny, Indie, Řecka (Thúkydidés), Říma a Itálie (Machiavelli). Dle druhých jsou jednou z nejmladších disciplín. Poprvé pojem použil anglický filosof, ekonom a právník Jeremy Bentham v 80. Letech 18.století.
K etablování samostatného oboru MV došlo až ve 20. st. (samostatný podobor politologie).
Podle rozlišení UNESCO z roku 1948 se MV dělí na mezinárodní politiku, mezinárodní organizace a správu a mezinárodní právo. Výčet podoboru se však neustále rozrůstá, nebo MV jsou nedílně spjaty s vývojem lidské společnosti a mezinárodního systému, jak se mění požadavky společnosti, proměnují se i podobory, nyní lze zmínit např. lidská práva, mezinárodní etiku, environmentální studia, mezinárodní právo, mezinárodní politická sociologie a další.
Mezinárodní vztahy jsou vědní disciplína, která se zabývá vztahy mezi subjekty mezinárodních vztahů (samostatný stát, unie či federace států, mezinárodní organizace, politické strany, humanitární organizace) a na základě vyhodnocení vztahů mezi těmito subjekty se pokouší vysvětlit a předvídat mezinárodní konflikty a hledat způsoby jejich prevence.
Mezinárodní vztahy mají dle jedněch dlouhou historickou tradici sahající do doby před pěti tisíci lety do období staré Číny, Indie, Řecka (Thúkydidés), Říma a Itálie (Machiavelli). Dle druhých jsou jednou z nejmladších disciplín. Poprvé pojem použil anglický filosof, ekonom a právník Jeremy Bentham v 80. Letech 18.století.
K etablování samostatného oboru MV došlo až ve 20. st. (samostatný podobor politologie).
Podle rozlišení UNESCO z roku 1948 se MV dělí na mezinárodní politiku, mezinárodní organizace a správu a mezinárodní právo. Výčet podoboru se však neustále rozrůstá, nebo MV jsou nedílně spjaty s vývojem lidské společnosti a mezinárodního systému, jak se mění požadavky společnosti, proměnují se i podobory, nyní lze zmínit např. lidská práva, mezinárodní etiku, environmentální studia, mezinárodní právo, mezinárodní politická sociologie a další.
Klíčová slova:
mezinárodní vztahy
studené války
geopolitika
konstruktivizmus
kontrola
zbrojení
prevence
Obsah:
- 1) Filosofické a právní základy mezinárodních vztahů: Myšlenky a názory předních filosofů od antiky po současnost
2) Vývoj MV do I. světové války: Klíčové mezníky a aktéři
3) Příčiny, průběh a následky I. světové války
4) Formování a fungování mezinárodního systému mezi I.a II. světovou válkou (hlavní aktéři, konflikty, klíčové reformy MV)
5) Příčiny, průběh a následky II. světové války
6) Příčiny a počátky Studené války
7) Průběh Studené války a její nejdůležitější mezinárodně-politické krize
8) Konec Studené války a rozpad bipolárního systému MV
9) Systém OSN (vznik, vývoj, reformy a problémy)
10) Role mezinárodních vládních a nevládních organizací v mezinárodním politickém systému (kromě OSN)
11) Klíčové etapy a charakteristika procesu dekolonizace
12) Euroatlantické vztahy ve 20. století, role a význam NATO
13) Perspektivy vývoje mezinárodního systému na počátku 21. století (hlavní aktéři, konflikty, procesy, struktury, globální vláda versus globální vládnutí)
14) (Neo)realismus a (neo)liberalismus: vzájemné shody a rozdíly
15) Sociální konstruktivismus: klíčové koncepty a proudy
16) Alternativní pojetí MV: feminismus, postkolonialismus, zelená teorie, poststrukturalismus, kritická teorie
17) Stát v chápání politické geografie, atributy teritoriálního státu, politicko-prostorová organizace státu - unitární a složený stát
18) Geopolitika jako nástroj zkoumání MV - limity a možnosti zkoumání. Geopolitické koncepce a jejich představitelé
19) Geopolitická analýza studentem zvoleného krizového regionu (např. Blízký východ, Jihovýchodní Asie atd.)
20) Vývoj konceptu bezpečnosti v teorii a praxi MV
21) Vývoj bezpečnostní architektury v Evropě po skončení konfliktu Východ-Západ
22) Neutralita, nezúčastněnost, kolektivní bezpečnost a kolektivní obrana jako bezpečnostní strategie
23) Zbrojení a kontrola zbrojení ve 20. století
24) Vývoj terorismu od konce 19. století do 11. září 2001: Specifika jednotlivých vln
25) Terorismus po 11. září 2001 a boj proti terorismu
26) Aktuální otázky mezinárodní bezpečnosti: Nové bezpečnostní hrozby (regionální konflikty, nefungující státy, organizovaný zločin, privátní vojenské firmy)
27) Příčiny konfliktů v MV a teoretické přístupy k řešení konfliktů
28) Způsoby, metody a aktéři prevence a řešení konfliktů v MV