Oceňování nemovitostí

148. Úvod do teorie oceňování, základní pojmy
Oceňování majetku se řídí zákonem o oceňování.
Způsob oceňování majetku a služeb:
Majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu (přírodní či jiné kalamity atd.), osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího (majetkové vztahy atd.) ani vliv zvláštní obliby (zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim).
Jiným způsobem oceňování stanovený zákonem nebo na jeho základě je např.:
a) nákladový způsob, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění, (reprodukční cena - opotřebení)
b) výnosový způsob, který vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu (úrokové míry), (pronájem nemovitostí)
c) porovnávací způsob, který vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji, (na základě srovnatelných kritérií)
d) oceňování sjednanou cenou, kterou je cena předmětu ocenění sjednaná při jeho prodeji, popřípadě cena odvozená ze sjednaných cen,
e) oceňování podle jmenovité hodnoty
f) oceňování podle účetní hodnoty
g) oceňování podle kurzové hodnoty