Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Home » Státnicové otázky » Otázky ke státnicím - teorie práva, ústavní právo a státověda, obecná teorie soukromého práva, obchodní právo
Otázky ke státnicím - teorie práva, ústavní právo a státověda, obecná teorie soukromého práva, obchodní právo
«»
| Přípona .doc |
Typ státnicové otázky |
Stažené 4 x |
| Velikost 0,8 MB |
Jazyk český |
ID projektu 5204 |
| Poslední úprava 02.03.2015 |
Zobrazeno 1 142 x |
Autor: techplanet |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
8 Kreditů - kvalita:
84,6% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola Karlovy Vary
- Fakulta:-
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:-
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:77 stran
Teorie práva
1 Právo a společnost, společenská funkce práva
Pojem právo nelze jednoznačně vymezit. Jedná se o multidimenzionální jev. Právo může být zkoumáno v rovině normativní jako soubor pravidel regulující chování lidí, v rovině sociální, jako systém společenských vztahů determinující obsah těchto pravidel, v rovině axiologické, jako hodnoty jež jsou v regulaci zprostředkovány, v rovině mocenské prostředek realizace státní politiky a v rovině informační, jako nositel informací pro adresáty norem.
Právo se rozlišuje na objektivní a subjektivní.
Objektivní právo je souhrn norem jako obecně závazných pravidel chování, jež jsou stanoveny či uznány státem. Označují se formální určitostí a jsou obsaženy ve státem uznaných pramenech práva. S objektivním právem souvisí i právní principy, které se však odlišují mírou obecnosti, použitím a významem.
Subjektivní právo je možnost chování zaručená subjektům objektivním právem. Jedná se o možnost chování a k tomu příslušnou povinnost chování druhého subjektu. Je možné vynutit tuto povinnost sankcí. Možnost chování a vlastní chování je označováno jako výkon práva. Právo se dále dělí na právo soukromé a právo veřejné, popřípadě na právo hmotné a právo procesní. Lze jej též dělit na právo pozitivní a právo přirozené.
Pozitivní právo je právo platné a je zaručeno státem. Je tvořeno soustavou právních norem, práv a povinností.
Přirozené právo představuje souhrn principů a nezadatelných subjektivních práv. Ve své podstatě předchází pozitivnímu právu. Toto právo existuje nezávisle na státu. Jednoduše řečeno je toto právo věčné a nezměnitelné.
Další nezbytnou součástí práva je právní vědomí.
De lege lata - podle platného zákona, určuje co má být po platném právu, co je v souladu s právem a co je protiprávní. Jedná se o postup, který spočívá v dodržování právních norem pozitivního práva nebo ve vědomí jeho porušování.
De lege ferenda - jedná se o hodnocení pozitivního práva z hledisek jeho spravedlnosti a správnosti. Z tohoto vědomí mohou vycházet představy o změnách v zákonech, pramenech práva atd.
Právní vědomí může být individuální či skupinové. Dnešní společnost řeší spíše otázky skupinového právního vědomí, neboť se jedná o prosazování zájmů určitých skupin ( sociálních a jiných ). Důležité je veřejné mínění, které se dále projevuje v politice a ta se zas projevuje do tvorby zákonů.
Společenská funkce práva - je nositelem informací, respektive regulátorem lidského chování atd. …
1 Právo a společnost, společenská funkce práva
Pojem právo nelze jednoznačně vymezit. Jedná se o multidimenzionální jev. Právo může být zkoumáno v rovině normativní jako soubor pravidel regulující chování lidí, v rovině sociální, jako systém společenských vztahů determinující obsah těchto pravidel, v rovině axiologické, jako hodnoty jež jsou v regulaci zprostředkovány, v rovině mocenské prostředek realizace státní politiky a v rovině informační, jako nositel informací pro adresáty norem.
Právo se rozlišuje na objektivní a subjektivní.
Objektivní právo je souhrn norem jako obecně závazných pravidel chování, jež jsou stanoveny či uznány státem. Označují se formální určitostí a jsou obsaženy ve státem uznaných pramenech práva. S objektivním právem souvisí i právní principy, které se však odlišují mírou obecnosti, použitím a významem.
Subjektivní právo je možnost chování zaručená subjektům objektivním právem. Jedná se o možnost chování a k tomu příslušnou povinnost chování druhého subjektu. Je možné vynutit tuto povinnost sankcí. Možnost chování a vlastní chování je označováno jako výkon práva. Právo se dále dělí na právo soukromé a právo veřejné, popřípadě na právo hmotné a právo procesní. Lze jej též dělit na právo pozitivní a právo přirozené.
Pozitivní právo je právo platné a je zaručeno státem. Je tvořeno soustavou právních norem, práv a povinností.
Přirozené právo představuje souhrn principů a nezadatelných subjektivních práv. Ve své podstatě předchází pozitivnímu právu. Toto právo existuje nezávisle na státu. Jednoduše řečeno je toto právo věčné a nezměnitelné.
Další nezbytnou součástí práva je právní vědomí.
De lege lata - podle platného zákona, určuje co má být po platném právu, co je v souladu s právem a co je protiprávní. Jedná se o postup, který spočívá v dodržování právních norem pozitivního práva nebo ve vědomí jeho porušování.
De lege ferenda - jedná se o hodnocení pozitivního práva z hledisek jeho spravedlnosti a správnosti. Z tohoto vědomí mohou vycházet představy o změnách v zákonech, pramenech práva atd.
Právní vědomí může být individuální či skupinové. Dnešní společnost řeší spíše otázky skupinového právního vědomí, neboť se jedná o prosazování zájmů určitých skupin ( sociálních a jiných ). Důležité je veřejné mínění, které se dále projevuje v politice a ta se zas projevuje do tvorby zákonů.
Společenská funkce práva - je nositelem informací, respektive regulátorem lidského chování atd. …
Klíčová slova:
státnice
teorie práva
promlčení
prekluze
dědické právo
obchodní právo
ústavní právo
státověda
Obsah:
- 1 Právo a společnost, společenská funkce práva 2
2 Prameny práva 2
3 Tvorba práva, legislativní proces 4
4 Právo vnitrostátní, mezinárodní, komunitární 5
5 Aplikace práva 6
6 Výklad práva 8
7 Právní vztahy 10
8 Právní jistota, stabilita a dynamika práva 13
9 Právní stát 13
10 Přirozenoprávní, pozitivistický a sociologický přístup k právu 14
11 Struktura ústavního pořádku České republiky 15
12 Dělba moci podle Ústavy České republiky 15
13 Ústava ČR a mezinárodní smlouvy 19
14 Koncepce Listiny ZPS (nedotknutelnost osoby podle Listiny lidských práv a svobod) 19
15 Politická práva občanů a jejich realizace v právním řádu (formy sdružování podle Listiny ZPS) 20
16 Právo na soudní ochranu (ústavní koncepce spravedlivého procesu) 21
17 Pojmové znaky státu 22
18 Funkce státu 23
19 Pojetí odpovědnosti veřejné moci 23
20 Právní status veřejné moci 23
21 Pojem, předmět úpravy a základní zásady občanského práva 23
22 Občanskoprávní skutečnosti a občanskoprávní vztahy 26
23 Ochrana subjektivních občanských práv (§ 4, 5, 6, 127, 136) 29
24 Subjekty občanskoprávních vztahů 30
25 Promlčení a prekluze 32
26 Věcná práva - srovnání se závazkovými právy a právo vlastnické 33
27 Nabývání vlastnického práva 33
28 Podílové spoluvlastnictví a společné jmění manželů 37
29 Věcná práva k věcem cizím (zástavní právo, věcná břemena, zadržovací právo) 39
30 Vznik závazků (smluvní a deliktní závazkové právo) 42
31 Smlouvy (včetně pojmových znaků jednotlivých smluvních typů) 43
32 Zajištění závazků, změna závazků, zánik závazků 43
32.1 Zajištění závazků 43
32.2 Zánik závazků - obecně 45
32.3 Způsoby zániku závazků 46
33 Odpovědnost za škodu a odpovědnost za vady 48
33.1 Odpovědnost za škodu - obecná 49
33.2 Odpovědnost za škodu - zvláštní případy 50
33.3 Způsob a rozsah náhrady škody 50
34 Bezdůvodné obohacení 51
35 Dědické právo 52
36 Dědění ze závěti (testamentární dědická posloupnost) 53
37 Vydědění, nezpůsobilý dědic 54
38 Pojem, předmět, prameny, systém obchodního práva 55
39 Pojem podnikatele, podnikání, vznik oprávnění k podnikání a jeho druhy 55
40 Jednání podnikatele, zastoupení 56
41 Podnik a dispozice s ním 57
42 Obchodní firma, přechod a převod 57
43 Nedovolené omezování hospodářské soutěže 59
44 Nekalá soutěž 59
45 Založení a vznik obchodní společnosti 59
46 Vklady do obchodní společnosti 59
47 Podnikatelská seskupení a jednání ve shodě 59
48 Přeměny zrušení a zánik společnosti 60
49 Konkurs 60
50 Veřejná obchodní společnost 60
51 Komanditní společnost 62
52 Společnost s ručením omezeným 63
53 Vznik akciové společnosti 66
54 Akcie 69
55 Orgány akciové společnosti 71
56 Obchody, obchodní závazkové vztahy a jejich druhy 71
57 Smlouva o budoucí smlouvě, veřejný návrh, obchodní veřejná soutěž 72
58 Změna závazku 73
59 Zánik závazku 74
60 Promlčení a prekluze 75
61 Obchodní kupní smlouva 76
62 Odpovědnost za vady z obchodní kupní smlouvy 76
63 Smlouva o dílo 76
64 Leasing a smlouva o koupi najaté věci 76
65 Příkazní smlouvy v obchodě 76
66 Smlouvy v přepravě a schovací 76
67 Tichá společnost a konsorcium 76