Popis:
A) Hierarchie výstavby rostlinného organismu.
1) Atomy biogenních prvků: jsou pro nezbytné pro život rostliny. Podle jejich hmotnostního obsahu v těle rostliny rozlišujeme: A) makrobiogenní prvky: hlavní fce je stavební, vyskytují se v NK a bílkovinách. Patří zde C, H, O, N, S, P. Dalšími jsou K, Na, Cl, Ca, Mg, Fe. Prvky K, Na a Cl jsou přítomny převážně jako ionty. B) mikrobiogenní prvky: je jich mnoho, hlavně těžké kovy (katalytické účinky) Cu, Co. Některé z těchto prvků mohou být ve větším množství jedovaté (např. Si, Al, Cd, Pb, Cu). Dále zde patří B, Mo, Mn, Zn.
2) Organické látky: A) nízkomolekulární: jednoduché CUKRY (pěti- nebo šestiuhlíkaté) - glukóza, fruktóza, galaktóza. ORG. KYSELINY (se skup. -COOH) - stavební složky tuků. AMINOKYSELINY obsažené v bílkovinách. NUKLEOTIDY složené ze tří složek: báze (pyrimidinové - cytozin, tymin, uracil nebo purinové - adenin, guanin), pentózy (ribóza, deoxyribóza) a kys. trihydrogenfosforečné. TUKY - mastné kyseliny, glycerin. B) vysokomolekulární: vznikají z látek nízkomolekulárních. POLYSACHARIDY vznikají z monosacharidů, nejčastěji z glukózy. Škrob má kulovitý tvar a je rozpustný ve vodě. Celulóza a chitin jsou vláknitého tvaru a navzájem jsou propojeny vodíkovými vazbami a ve vodě jsou nerozpustné. BÍLKOVINY vznikají z AK, které jsou spojeny peptidovými vazbami. Mají funkci stavební, katalytickou (enzymatickou) a zásobní (semena některých rostlin jsou pak významnou složkou potravin). NUKLEOVÉ KYS. vznikají z nukleotidů. Podle typu cukerné složky rozlišujeme dva typy: DNA a RNA.
3) Buněčné struktury: povrchy se specifickou funkcí. Biomembrány: základ tvoří lipoproteinová dvojvrstva s hydrofóbní (řetězce mastných kyselin) a hydrofilní (fosfátová) částí.
4) Buňka: Prokaryotická a eukaryotická. Viz. otázka č. 2.
5) Pletiva: = soubor buněk cca stejného tvaru a vykonávající stejnou fci.
A) nepravá (plektenchym, pseudoparenchym) - vznik druhotným seskupováním b.
B) pravá - vznikají dělenímjedné nebo více buněk, tzv. iniciál.
BA) dělivá (meristémy) - tvoří celé embryo v semenu (promeristémy), ve vzrostných vrcholech (primární meristémy), buňky zachovávající si dělivost v následujících sezónách - kambium, felogén (sekundární meristémy).
BB) trvalá - tvořena diferencovanými buňkami uzpůsobená k určité fci.
BBA) parenchymatická - BS nejsou zesíleny. Parenchym (s intercelulárami), prozenchym (v jednom směru protáhlé, bez intercelulár), aerenchym (hvězdicovitý, sloupcovitý s velkými intercelulárami).
BBB) kolenchymatická - BS jsou nepravidelně zesílené, nejčastěji v rozích (rohový kolenchym) nebo v plochách (deskový)
BBC) sklerenchymatická - BS je pravidelně zesílena. Pokud jsou v pletivech izolovány, nazývají se sklereidy (např. malvice hrušně)
6) Systémy pletiv: Podle fcí rozlišujeme pletiva: dělivá, krycí, provětrávací, nasávací, vodivá, mechanická, asimilační, zásobní, vyměšovací, základní.
7) Rostlinné orgány: kořen, stonek, list, květ, reprodukční orgány
8) Organismus:
Klíčová slova:
botanika
zoologie
bezobratlovce
plastidy
dělivá pletiva
krycí pletiva
morfologie
anatomie
Obsah:
- Osnova uspořádání otázek:
A) obecná botanika
B) systém nižších rostlin
C) systém vyšších rostlin
D) obecná zoologie
E) systém bezobratlých
F) systém strunatců
25 souboru otázek z Biologie