Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Home » Státnicové otázky » Státní závěrečná magisterská zkouška - vypracované otázky z okruhu Ústavní a správní právo
Státní závěrečná magisterská zkouška - vypracované otázky z okruhu Ústavní a správní právo
«»
| Přípona .docx |
Typ státnicové otázky |
Stažené 3 x |
| Velikost 2,9 MB |
Jazyk český |
ID projektu 11883 |
| Poslední úprava 09.04.2018 |
Zobrazeno 1 496 x |
Autor: royal.cut |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
16 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:CEVRO Institut
- Fakulta:-
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:Ústavní a správní právo
- Studijní obor:-
- Ročník:5. ročník
- Formát:MS Office Word (.docx)
- Rozsah A4:155 stran
1. Ústavní základy ČR. Ústavní pořádek ČR - pojem a význam. Ústava, Listina základních práv a svobod a ostatní zákony. Vztah k právu mezinárodnímu a právu EU.
Ústavní pořádek
Ústava ČR zavedla s účinností od 1. 1. 1993 termín „ústavní pořádek“. Termín ústavní pořádek vyjadřuje fakt, že vedle vlastní Ústavy ČR existují v právním řádu ČR i další ústavní zákony, které stojí vedle Ústavy a které spolu s ní tvoří ústavu v širším slova smyslu. Ústavní pořádek ČR je tak pojímán jako neuzavřený soubor všech platných ústavních zákonů, jež dohromady tvoří ústavu České republiky v širším slova smyslu. Ústavní pořádek tak představuje souhrn ústavních zákonů a dalších pramenů ústavního práva České republiky.
Obsah ústavního pořádku ČR stanovuje čl. 112 Ústavy ČR:
• Ústava ČR - zákon č. 1/1993 Sb.
• Listina základních práv a svobod - LZPS - zákon č. 2/1993 Sb.
• Ústavní zákony přijaté podle Ústavy ČR a ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a České národní rady upravující státní hranice České republiky a ústavní zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992.
Od 1. 1. 1993 byl ústavní pořádek ČR doplněn o tyto ústavní zákony:
• Ústavní zákon z 19. 3. 1997 č. 74/1997 Sb., o změnách státních hranic se Slovenskou republikou,
• Ústavní zákon z 3. 12. 1997 č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava české republiky (s účinností od 1. 1. 2000)
• a další
Z hlediska formálně právního jsou všechny předpisy ústavního pořádku ČR ústavními zákony - tím mají danou nejvyšší právní sílu a nadřazené postavení v hierarchii právního řádu ČR (superlegalita ústavy). Žádný z ústavních zákonů není jiným ústavním zákonům formálně nadřazen. Faktický význam jednotlivých předpisů ústavního pořádku ČR je však nepochybně rozdílný, když nesporné dominantní postavení mají Ústava ČR a Listina základních práv a svobod. Jak je z výčtu ústavních zákonů patrné, součástí ústavního pořádku ČR jsou i ústavní zákony z doby před vznikem svrchované České republiky. Tím, že Ústava ČR tyto ústavní zákony zařadila do ústavního pořádku ČR, potvrdila též kontinuitu se státností československou.
Ústavní pořádek
Ústava ČR zavedla s účinností od 1. 1. 1993 termín „ústavní pořádek“. Termín ústavní pořádek vyjadřuje fakt, že vedle vlastní Ústavy ČR existují v právním řádu ČR i další ústavní zákony, které stojí vedle Ústavy a které spolu s ní tvoří ústavu v širším slova smyslu. Ústavní pořádek ČR je tak pojímán jako neuzavřený soubor všech platných ústavních zákonů, jež dohromady tvoří ústavu České republiky v širším slova smyslu. Ústavní pořádek tak představuje souhrn ústavních zákonů a dalších pramenů ústavního práva České republiky.
Obsah ústavního pořádku ČR stanovuje čl. 112 Ústavy ČR:
• Ústava ČR - zákon č. 1/1993 Sb.
• Listina základních práv a svobod - LZPS - zákon č. 2/1993 Sb.
• Ústavní zákony přijaté podle Ústavy ČR a ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a České národní rady upravující státní hranice České republiky a ústavní zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992.
Od 1. 1. 1993 byl ústavní pořádek ČR doplněn o tyto ústavní zákony:
• Ústavní zákon z 19. 3. 1997 č. 74/1997 Sb., o změnách státních hranic se Slovenskou republikou,
• Ústavní zákon z 3. 12. 1997 č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava české republiky (s účinností od 1. 1. 2000)
• a další
Z hlediska formálně právního jsou všechny předpisy ústavního pořádku ČR ústavními zákony - tím mají danou nejvyšší právní sílu a nadřazené postavení v hierarchii právního řádu ČR (superlegalita ústavy). Žádný z ústavních zákonů není jiným ústavním zákonům formálně nadřazen. Faktický význam jednotlivých předpisů ústavního pořádku ČR je však nepochybně rozdílný, když nesporné dominantní postavení mají Ústava ČR a Listina základních práv a svobod. Jak je z výčtu ústavních zákonů patrné, součástí ústavního pořádku ČR jsou i ústavní zákony z doby před vznikem svrchované České republiky. Tím, že Ústava ČR tyto ústavní zákony zařadila do ústavního pořádku ČR, potvrdila též kontinuitu se státností československou.
Klíčová slova:
ústavní základy
soudní moc
výkonná moc
veřejná služba
kontrola
dozor
správní orgány
ústavní ochrana
Obsah:
- 1. Ústavní základy ČR. Ústavní pořádek ČR - pojem a význam. Ústava, Listina základních práv a svobod a ostatní ústavní zákony. Vztah k právu mezinárodnímu a právu EU.
2. Zákonodárná moc. Parlament ČR. Zákonodárná iniciativa a zákonodárný proces. Parlamentní kontrola veřejné správy.
3. Výkonná moc. Prezident republiky. Vláda. Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy. Zřizování úřadů a stanovení jejich působnosti. Pravomoc vydávat podzákonné prováděcí předpisy a její ústavní limity.
4. Soudní moc. Soustava soudů ČR. Ústavní soud, správní soudnictví. Soudcovská nezávislost a nestrannost. Právo na spravedlivý proces.
5. Listina základních práv a svobod. Přehled struktury Listiny. Význam obecných ustanovení Listiny pro výkon veřejné správy, omezení pro uplatňování státní moci, ukládání povinností, smysl a podstata základních práv a svobod, hranice jejich omezení.
6. Správní právo. Pojem, předmět a systém, obecná charakteristika právního odvětví. Veřejné právo a právo soukromé. Teorie a názory na členění práva na veřejné a soukromé.
7. Veřejná služba. Teorie veřejné služby, systémy veřejné služby, evropské principy veřejné služby. Zaměstnanci veřejné správy. Právní poměry úředníků územních samosprávných celků a právní poměry státních zaměstnanců - právní úprava, základní instituty.
8. Územní samospráva. Ústavní základy, pojem a znaky územní samosprávy. Evropská charta místní samosprávy a její význam. Územní samosprávné celky. Dualismus veřejné správy, samostatná a přenesená působnost.
9. Právní postavení obcí. Ústavní základy obecního zřízení. Pojem obce, územní a osobní základ, právní subjektivita, majetek obce. Orgány obcí. Druhy obcí. Působnost obcí. Samostatná a přenesená působnost obce. Působnost orgánů obce. Zastupitelstvo, rada, starosta, komise, výbory.
10. Právní postavení krajů. Ústavní základy krajského zřízení. Orgány krajů. Působnost krajů. Samostatná a přenesená působnost kraje. Působnost orgánů kraje. Zastupitelstvo, rada, hejtman. Krajský úřad, ředitel krajského úřadu.
11. Kontrola a dozor nad činností obcí a krajů. Ústavní omezení zásahů do činnosti obcí a krajů. Dozor nad výkonem samostatné a přenesené působnosti. Orgány dozoru.
12. Abstraktní, konkrétní a abstraktně konkrétní akty veřejné správy. Vlastnosti správních aktů, platnost, právní moc, vynutitelnost.
13. Rozhodnutí, druhy, náležitosti a vady. Nařízení. Obecně závazné vyhlášky obcí a krajů. Opatření obecné povahy. Veřejnoprávní smlouvy. Statutární předpisy a vnitřní předpisy úřadů.
14. Správní řízení, pojem. Ústavní limity uplatnění veřejné moci. Základní zásady činnosti správních orgánů.
15. Správní řád, předmět úpravy a rozsah jeho působnosti. Pozitivní a negativní vymezení působnosti správního řádu. Vztah správního řádu ke zvláštním právním úpravám.
16. Správní orgány a účastníci správního řízení. Zahájení a průběh správního řízení v I. stupni. Dokazování.
17. Opravné správní řízení. Odvolání a rozklad. Obnova řízení. Přezkumné řízení.
18. Správní trestání. Přestupky, zákon o přestupcích. Obecné základy odpovědnosti za přestupek. Řízení o přestupcích. Jiné správní delikty a jejich právní úprava.
19. Správní soudnictví v ČR. Pojem správního soudnictví. Ochrana veřejných subjektivních práv. Pravomoc správních soudů. Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, ochrana proti nečinnosti správního orgánu, ochrana před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, zrušení opatření obecné povahy a další pravomoci správních soudů.
20. Ústavní ochrana vlastnického práva. Možnosti a podmínky vyvlastnění a omezení majetkových práv. Podmínky vyvlastnění. Územní omezení majetkových práv - obecná charakteristika, územní plánování.