Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Státní závěrečná zkouška - Mezinárodní vztahy - Teorie a praxe
«»
| Přípona .docx |
Typ státnicové otázky |
Stažené 8 x |
| Velikost 0,2 MB |
Jazyk český |
ID projektu 8710 |
| Poslední úprava 19.09.2016 |
Zobrazeno 1 330 x |
Autor: katerina.loumova |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
10 Kreditů - kvalita:
84,6% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Filozofická fakulta
- Kategorie:Ekonomika » Management
- Předmět:Mezinárodní vztahy
- Studijní obor:-
- Ročník:-
- Formát:MS Office Word (.docx)
- Rozsah A4:62 stran
1) Mezinárodní vztahy jako vědecká disciplína. Zařazení do kontextu společenských věd; předmět zájmu studia;základní pojmy a koncepty
Mezinárodní vztahy (MV) jsou sociálněvědná politologická disciplína, která zkoumá společenské jevy odehrávající se v rámci mezinárodního systému. Oblast studia zahrnuje roli národních států, mezinárodních organizací, nevládních organizací a nadnárodních korporací. Mezinárodní vztahy jsou oblastí akademického výzkumu a veřejné sféry. Disciplína vychází z politologie, nicméně prolíná se také s ekonomií, historií, mezinárodním právem, geografií, sociologií apod.
V 20. století proběhly tři důležité konflikty, které formovaly systém mezinárodních vztahů; šlo o první a druhou světovou válku a studená válka.
Současné pojetí klasifikace se zrodilo na konferenci UNESCO v Paříži (1948), odkdy se politická věda (politologie) člení na oddíly:
1.politická teorie a politické ideologie
2.politická systémová analýza
3.komparativní systémová analýza
4.mezinárodní vztahy
Mezinárodní vztahy mají kořeny již ve staré Číně, Indii a antickém světě. Pojem „mezinárodní vztahy“ poprvé použil Jeremy Bentham před koncem 19. století. Původně se tento segment politické vědy nazýval zahraniční politika a zkoumal užší výsek zájmů než MV. Konkrétně to byly zahraniční vztahy jednotlivých národních států a faktory, které je ovlivňovaly (rozhodovací procesy, vznik agendy, diplomacie, embarga, hrozby...). Jako vědní obor se mezinárodní vztahy emancipují po 1. světové válce. První katedra tohoto zaměření se rodí v Aberystwythu na University of Wales (1919).
Mezinárodní vztahy (MV) jsou sociálněvědná politologická disciplína, která zkoumá společenské jevy odehrávající se v rámci mezinárodního systému. Oblast studia zahrnuje roli národních států, mezinárodních organizací, nevládních organizací a nadnárodních korporací. Mezinárodní vztahy jsou oblastí akademického výzkumu a veřejné sféry. Disciplína vychází z politologie, nicméně prolíná se také s ekonomií, historií, mezinárodním právem, geografií, sociologií apod.
V 20. století proběhly tři důležité konflikty, které formovaly systém mezinárodních vztahů; šlo o první a druhou světovou válku a studená válka.
Současné pojetí klasifikace se zrodilo na konferenci UNESCO v Paříži (1948), odkdy se politická věda (politologie) člení na oddíly:
1.politická teorie a politické ideologie
2.politická systémová analýza
3.komparativní systémová analýza
4.mezinárodní vztahy
Mezinárodní vztahy mají kořeny již ve staré Číně, Indii a antickém světě. Pojem „mezinárodní vztahy“ poprvé použil Jeremy Bentham před koncem 19. století. Původně se tento segment politické vědy nazýval zahraniční politika a zkoumal užší výsek zájmů než MV. Konkrétně to byly zahraniční vztahy jednotlivých národních států a faktory, které je ovlivňovaly (rozhodovací procesy, vznik agendy, diplomacie, embarga, hrozby...). Jako vědní obor se mezinárodní vztahy emancipují po 1. světové válce. První katedra tohoto zaměření se rodí v Aberystwythu na University of Wales (1919).
Klíčová slova:
mezinárodní vztahy
analýza
bezpečnost
terorismus
problémy světa
migrační toky
Obsah:
- 1) Mezinárodní vztahy jako vědecká disciplína. Zařazení do kontextu společenských věd; předmět zájmu studia;základní pojmy a koncepty 1
2) Stát jako základní jednotka analýzy: Stát v mezinárodním prostoru; vestfálský stát - vznik a vývoj konceptu;globální vestfálský systém 4
3) Nestátní aktéři v MV (mezinárodní instituce, NGOs, církve, korporace) 6
4) Vývoj koncepce suverenit; filozofická reflexe pojmu; nadnárodní (sdílená) suverenita 8
5) Geneze konceptu bezpečnosti 10
6) Konflikt v mezinárodních vztazích; řešení konfliktů jako podobor MV 13
7) Teorie MV: Čtyři velké debaty 16
8) Mezinárodní organizace. Typologie mezinárodních organizací; historický vývoj 20
9) Mezinárodní právo. Vývoj disciplíny; oblast regulace; současné problémy a nástroje 24
10) MV do I.světové války (klíčové válečné konflikty a jejich dopady) 27
11) I.světová válka; Versailleská a Washingtonská konference 30
12) MV a II.světová válka; Jalta a Postupim; vznik OSN 32
13) MV v období mezi světovými válkami (1918-1939) 35
14) MV v období studené války 39
15) Terorismus jako současný bezpečnostní problém 43
16) 90.léta v Evropě, rozpad SSSR a jeho důsledky pro systém MV 45
17) Systém MV po ukončení studené války 48
18) Globální problémy světa (klasifikace, možnosti řešení) 51
19) Příčiny a důsledky problémů v rozvojovém světě 54
20) Migrační toky ve světě: příčiny a důsledky 56