Strategický management - státnicové otázky

1. Pojetí a obsah strategického řízení
Strategický management má umožnit dobrou orientaci v konkurenčním a často nepřátelském prostředí a za podmínek značné neurčitosti a proměnlivosti vymezit hlavní mezníky, resp. strategickou vizi, směrodatnou pro všechny pracovníky organizace.

Význam strategického myšlení a jednání se posílil zejména v období po 2. světové válce (Ansoff, Hintergberg, Porter). Objevila se nutnost podřídit rozvoj dlouhodobějším hlediskům. Termín strategické řízení se začal používat i v ekonomické sféře a jeho tehdejším obsahem bylo v podstatě dnešní pojetí dlouhodobého řízení. Proto se dodnes pokládá termín strategické a dlouhodobé řízení jako synonymum.

V nejnovějším pojetí je důraz kladen na nejvýznamnější operace s dlouhodobou povahou s cílem zvítězit (vojenství). V této oblasti jsou „strategické a strategie“ spojovány s nejvýznamnějšími operacemi (to co je obsahem koncepčního řízení), které mají dlouhodobější povahu (tedy s tím, co je obsahem řízení dlouhodobého). Cílem vojenských akcí je především vítězství a pokud ho převedeme do ekonomické terminologie, jde o úsilí 1 subjektu, aby získal komparativní výhodu vůči jinému subjektu. A v této skutečnosti je nejvýznamnější pojetí „strategického a strategií“ ve srovnání s řízením dlouhodobým a koncepčním.

Strategické řízení je v tomto pojetí tedy procesem tvorby a realizace rozvojových záměrů dlouhodobější povahy, které mají zásadní význam ve vývoji řízeného objektu a jejichž uskutečněním získává řídící subjekt komparativní efekt. V tomto pojetí strategického řízení v sobě „stavebnicově“ slučuje jak řízení dlouhodobé, tak koncepční. Podstatným znakem strategického řízení je právě prvek komparace, záměr získat komparativní výhodu (nebo získání nevýhody, je-li proti původnímu záměru protivník lepší).