Hledej Zobraz: Univerzity Kategorie Rozšířené vyhledávání

12 659   projektů
0 nových

Ústavní právo a Teorie práva - vypracované státnicové otázky

«»
Přípona
.doc
Typ
státnicové otázky
Stažené
4 x
Velikost
0,6 MB
Jazyk
český
ID projektu
5100
Poslední úprava
16.02.2015
Zobrazeno
1 540 x
Autor:
petr.rajnoha
Facebook icon Sdílej na Facebooku
Detaily projektu
Popis:
1.Ústavní pořádek České republiky (struktura a charakteristika)

Ústava ČR, neboli ústavní zákon č. 1/1993 Sb., vnáší do českého právního řádu pojem „ústavní pořádek České republiky“.
Ústava ČR nepodává definici tohoto pojmu jako takovou, avšak z čl. 112 lze dovodit, že tento pojem je míněn jako souhrn určitých ústavních zákonů a dalších Ústavou výslovně jmenovaných pramenů ústavního práva v úrovni nejvyšší právní síly. Článek 3 Ústavy jakoby před závorkou za součást ústavního pořádku jmenuje Listinu základních práv a svobod.
Ústavu ČR tak netvoří jediný tradiční ústavní materii upravující dokument, ale tvoří ji hned od jejího počátku nejméně tyto dva prameny ústavního práva - tedy Listina a Ústava.

Čl. 112 odst. 1 Ústavy ČR tedy vyjmenovává, co tvoří společně s novou Ústavou ústavní pořádek ČR:
- Ústava České republiky
- Listina základních práv a svobod,
- Ústavní zákony České národní rady přijaté po 6.červnu 1992,
- Ústavní zákony přijaté podle nové Ústavy
- Ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění ČSSR a České národní rady upravující státní hranice České republiky.


Listina základních práv a svobod nemá pojmenovanou právní formu a jako součást ústavního pořádku a pramen ústavního práva figuruje jako „Listina“. Listina tedy nemá definovánu právní sílu, ale ze skutečnosti, že ji Ústava zařazuje do ústavního pořádku nepochybně vyplývá, že je třeba ji posuzovat jako normu téže úrovně, jakou má ústavní zákon. Ostatně to potvrzuje i průběžná judikatura Ústavního soudu ČR, která především v judikování o ústavních stížnostech Listinu pojímá jako normu ekvivalentní právní síly jako je sama Ústava.

Klíčová slova:

ústava

pravomoc

zákonodárná moc

politické strany

pojem práva

teorie práva

ústavní právo



Obsah:
  • 1.Ústavní pořádek české republiky (struktura a charakteristika)
    2. Moc zákonodárná (postavení a pravomoci parlamentu čr)
    3. Moc výkonná (ústavní postavení prezidenta republiky a vlády čr, vzájemný vztah)
    4. Moc soudní (soudní soustava a principy činnosti)
    5. Mezinárodní právo a ústava čr (vázanost mezinárodním právem, čl. 10 ústavy)
    ...
    ...
    ...
    16. Forma vládnutí (demokracie přímá a zastupitelská, autokracie)
    17. Formy státu (stát jednoduchý a složený, nadstátní systémy)
    18. Funkce státu (pojetí, klasifikace, charakteristika)
    19. Státní mechanismus (státní orgány a zařízení, státní služba)
    20. Samospráva (charakteristika, typy, soukromoprávní a veřejnoprávní samospráva)
    ...
    1. Pojem práva, společenská funkce práva, právo a stát
    2. Právo a neprávní normativní systémy (idei), právo a spravedlnost
    3. Pojem právní normy, struktura právní normy, druhy právních norem
    4. Časová působnost právních norem, problematika retroaktivity
    5. Tvorba práva, právo obyčejové, smluvní, psané, soudcovské
    ...
    ...
    ...
    16. Dynamika a stabilita práva, ochrana nabytých práv, právní jistota, důvěra v právo
    17. Právní kultura, hlavní rysy kontinentálního a angloamerického práva
    18. Právo pozitivní a právo přirozené, právní pozitivizmus a teorie přirozeného práva
    19. Sociologický přístup k právu
    20. Právní stát, právní stát formální a materiální, soudobý demokratický právní stát, právní a mimoprávní záruky právního státu
O souborech cookie na této stránce

Soubory cookie používáme pro funkční účely, pro shromažďování a analýzu informací o výkonu a používání stránky.

Nastavení Povolit vše