Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Home » Státnicové otázky » Veřejná správa a správní právo - Vypracované otázky ke státní závěrečné zkoušce
Veřejná správa a správní právo - Vypracované otázky ke státní závěrečné zkoušce
«»
| Přípona .doc |
Typ státnicové otázky |
Stažené 11 x |
| Velikost 0,7 MB |
Jazyk český |
ID projektu 11795 |
| Poslední úprava 26.03.2018 |
Zobrazeno 1 904 x |
Autor: royal.cut |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
18 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Právnická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:Veřejná správa a správní právo
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:93 stran
1. Veřejná správa jako organizace (pojem, charakteristika, právní základy). Organizační principy, moc a modely.
Pojem organizace veřejné správy je mnohovýznamový kvůli mnohovýznamovosti pojmu „organizace“, proto jej můžeme chápat z různých aspektů.
Organizaci můžeme dělit na tyto typy:
- univerzální = jednota uspořádaných a navzájem propojených či spojených částí v jeden celek
- institucionální = chápáno jako subjekty správy a vyjadřuje ucelenou jednotku - určitý trvale vytvořený řád
- strukturální = systém základních pravidel, která vytvářejí rámce pro určitou činnost
- funkční = vědomě vytvářená činnost
Dále můžeme organizaci dělit na druhy:
- formální = organizace, která uskutečňuje zamýšlené, stálé a cílově zaměřené vztahy. Základními prvky jsou pevná struktura, pravidla jednání a formální komunikační systém.
- neformální = v podstatě spontánně vznikající vztahový systém. Základní prvky jsou osobní přání a očekávání, sympatie, osobní vztahy, neformální komunikace a neformální vytváření skupin.
Z výše uvedeného lze tedy odvodit, že organizace veřejné správy je typově organizace institucionální a strukturální. Druhově jde o formální organizaci (neformální jen velice okrajově). Tzn., že organizaci veřejné správy lze chápat jako:
1) organizaci (úřad, ústav, korporaci apod.) jako nositele nebo vykonavatele veřejné správy a její vnitřní uspořádání; vyšší organizační soustavu a otázky spojené s vymezením působnosti a pravomoci;
2) strukturu úkolů a procesů, které ve veřejné správě probíhají.
Pojem organizace veřejné správy je mnohovýznamový kvůli mnohovýznamovosti pojmu „organizace“, proto jej můžeme chápat z různých aspektů.
Organizaci můžeme dělit na tyto typy:
- univerzální = jednota uspořádaných a navzájem propojených či spojených částí v jeden celek
- institucionální = chápáno jako subjekty správy a vyjadřuje ucelenou jednotku - určitý trvale vytvořený řád
- strukturální = systém základních pravidel, která vytvářejí rámce pro určitou činnost
- funkční = vědomě vytvářená činnost
Dále můžeme organizaci dělit na druhy:
- formální = organizace, která uskutečňuje zamýšlené, stálé a cílově zaměřené vztahy. Základními prvky jsou pevná struktura, pravidla jednání a formální komunikační systém.
- neformální = v podstatě spontánně vznikající vztahový systém. Základní prvky jsou osobní přání a očekávání, sympatie, osobní vztahy, neformální komunikace a neformální vytváření skupin.
Z výše uvedeného lze tedy odvodit, že organizace veřejné správy je typově organizace institucionální a strukturální. Druhově jde o formální organizaci (neformální jen velice okrajově). Tzn., že organizaci veřejné správy lze chápat jako:
1) organizaci (úřad, ústav, korporaci apod.) jako nositele nebo vykonavatele veřejné správy a její vnitřní uspořádání; vyšší organizační soustavu a otázky spojené s vymezením působnosti a pravomoci;
2) strukturu úkolů a procesů, které ve veřejné správě probíhají.
Klíčová slova:
veřejná správa
správní právo
interní předpisy
státní kontrola
hospodaření
veřejný majetek
stavební právo
Obsah:
- 1. Veřejná správa jako organizace (pojem, charakteristika, právní základy). Organizační principy, moc a modely. 2
2. Subjekty a vykonavatelé veřejné správy. Nezávislí vykonavatelé veřejné správy. Veřejné sbory. 7
3. Územní samospráva a její reformování. Místní samospráva. 14
4. Regionální samospráva. Vztahy obcí a krajů. Účast občanů na územní samosprávě. 21
5. Vláda, ministerstva a jiné ústřední správní úřady (ústřední orgány státní správy). Územní správní úřady (územně dekoncentrované orgány státní správy). 26
6. Zájmová/profesní samospráva. 31
7. Veřejná správa jako činnost a jako systém. Ústavněprávní základy činnosti veřejné správy. Princip legality veřejné správy. 32
8. Právní a neprávní formy realizace veřejné správy a jejich vztah. Druhy a znaky hlavních právních forem realizace veřejné správy. 36
9. Normotvorná pravomoc veřejné správy. Interní předpisy. 41
10. Metody právní interpretace. Neurčité pojmy. Správní uvážení. 43
11. Správní řád jako základ úpravy procesních postupů správních orgánů. Rozsah působnosti správního řádu. Subsidiarita správního řádu. Základní zásady činnosti správních orgánů. Principy dobré správy. 47
12. Systém vnější kontroly vykonávané vůči veřejné správě (součásti systému, znaky jednotlivých druhů vnější kontroly, návaznosti). Veřejný ochránce práv (institut, působnost, činnost). 56
13. Soudní kontrola veřejné správy (správní soudnictví, rozhodování podle části páté o.s.ř., ústavní soudnictví). Význam judikatury. 61
14. Odpovědnost správních orgánů za škodu a nemateriální újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Regresní úhrady. 63
15. Dozorová pravomoc veřejné správy. Státní kontrola, kontrolní řád. 67
16. Transparentnost veřejné správy. Ochrana utajovaných informací ve veřejné správě. Ochrana osobních údajů. 70
17. Správní právo trestní (pojem, podstata, poslání, účel). Odpovědnost za porušení norem správního práva a správně-právní odpovědnost, systém a druhy správních deliktů. Postihy přestupků a jiných správních deliktů. 74
18. Personální základ veřejné správy. Státní služba. Úředníci územní samosprávy. 79
19. Profesní etika veřejné správy. Etická infrastruktura. Etické kodexy. 82
20. Kritérium efektivnosti veřejné správy. Hodnocení (evaluace) veřejné správy. 84
21. Veřejný majetek. Nabývání, hospodaření a nakládání s veřejným majetkem. Kontrola hospodaření s veřejným majetkem. 85
22. Veřejné stavební právo (pojem, prameny, obsah). Organizace a činnost veřejné správy na úseku územního plánování a stavebního řádu. 87